Karel Hvížďala: Je šáría víc než ústava hostitelské země?

Například koncem května v Mannheimu jeden domnělý islamista z Afghánistánu napadl nožem kolemjdoucí a zasahující policista utrpěl zranění, kterému podlehl.

Čtěte také

Ivan Štern: Konec trpělivosti s muslimskými přistěhovalci v Německu

Podobné útoky známe z Francie, Belgie a nedávno i z Británie, kterou otřásla vražda tří dívek v Southportu, po které vznikly nepokoje, které vyvolaly mylné informace, že podezřelý je islámský migrant.

Proč k tomu dochází? To je otázka, kterou si kladou policisté v celé Evropě. Například německý Kriminalistický výzkumný ústav v Dolním Sasku došel k závěru, že polovina dotázaných mladých muslimů považuje islámský boží stát, tedy kalifát, za nejlepší státní formu. A skoro 70 procent dotázaných v anonymním dotazníku zakroužkovalo, že zákony Koránu jsou pro ně důležitější než německá ústava.

Prodloužená ruka prezidenta Erdogana

„Studie šokovala politiky,“ napsal bulvární Bild. Jenže studie se zúčastnilo sice více než 8000 žáků devátých tříd, z kterých se ale k islámu hlásilo jen 800 a pouze 308 z nich odpovídalo na otázky, které se týkaly islámu. Proto není možné usuzovat, jak islámská mládež v Německu myslí, konstatoval týdeník Der Spiegel.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Proč se nepovedlo sjednocení Německa

Starší studie Bertelsmannovy nadace z roku 2017, jejíž pracovníci vyzpovídali tisíc muslimek a muslimů ve věku 16 let, došla k závěru, že jen nepatrná část dotázaných si spojuje šaríi s drakonickými tresty a terorem. Naopak 90 procent z dotázaných považuje demokracii v Německu za dobrou formu státu.

Mouhanad Khorchide z univerzity v Münsteru vyzpovídal 252 islámských učitelů a teologů, a skoro polovina z nich je přesvědčena o tom, že stát Izrael nemá existovat.

Vědci z univerzity v Hamburku, kteří vyzpovídali reprezentativní vzorek respondentů, došli zase k závěru, že antisemitské tendence mezi lety 2021 a 2023 vzrostly z 12,5 procent na 18,5 procenta, a to nejvíce mezi muslimy. Jenže, dodávají, důkazy pro radikalizaci nelze zevšeobecňovat: vždy se bude týkat jen některých skupin a jistého prostředí: například muslimské organizace Ditib, která v Německu funguje jako prodloužená ruka tureckého prezidenta Erdogana, podporovatele Hamásu.

Karel Hvížďala, komentátor|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Bohužel návrhy, které představila německá ministryně vnitra v Kolíně nad Rýnem, to znamená zvýšení trestní sazby za šíření militantního islamismu a antisemitismu či zákaz nošení dlouhých nožů ve veřejném prostoru, situaci moc nezmění, pokud budou existovat politické strany, které xenofobii podporují. A jak říkají psychologové, pokud se lidé v pubertě necítí komfortně doma, ve škole i na ulici, snáze se přiklánějí k teroru.

Autor je publicista