Karel Hvížďala: Ivan Vyskočil, tvrdošíjný divadelní samorost

30. duben 2023

„Neříkám, že to, co já, by měli dělat všichni. To by byl pěkný nesmysl. Ale jsem taky moc rád, když mě nikdo nenutí, abych dělal to, co ostatní. Jistě to taky znamená, že si držíte určitý hodnotový systém. A někdy z toho vyplývá, že jste mimo pořadí. I pokud jde o tu úspěšnost a lukrativnost.“ Tohle o sobě řekl divadelník Ivan Vyskočil při příležitosti 75. narozenin.

Čtěte také

Vyskočilova slova mně potvrdil i Jiří Suchý v knize Povídání: „Když jsem přišel s nápadem napsat hru Kdyby tisíc klarinetů, v níž se zbraně promění v hudební nástroje, to se Ivanu Vyskočilovi líbilo…, ale když jsem to napsal, tak jako filozofovi se mu to zdálo plytké. Přišel s tím, že si do toho napíše svoje vstupy. Totéž pak se stalo s hrou Faust, Markéta, služka a já. Nakonec se naše cesty rozešly.“ Jiří Suchý kvůli tomu v roce 1958 opustil Divadlo Na Zábradlí a Ivan Vyskočil tam ještě chvíli zůstal jako vedoucí činohry.

V roce 1963 se ale vrátil do Reduty, kde založil Nedivadlo a vystupoval tam s Pavlem Boškem: pořady se jmenovaly třeba O lidském trablu čili Nálady blues. Pokračovali v tom, s čím tam začal v roce 1957 a co přineslo na jeviště jiný druh fantazie, jiný humor, jiný životní pocit, jiné myšlení, jiný jazyk. A hlavně nefalšovanou radost. Než ale stačil Ivan Vyskočil ze Zábradlí odejít, přijal tam v roce 1960 jako kulisáka Václava Havla, který se právě vrátil z vojny. 

Podivínský, ale nedoceněný?

Václav Havel mi v Dálkovém výslechu řekl: „Ivan Vyskočil je člověk dost svérázný, ba až podivínský, trochu sebestředný, těžko se s ním spolupracuje. Přesto sehrál roli, která není možná dodnes doceněna. Přinášel do divadla řadu prvků. Za prvé to, čemu se říká intelektuální humor. Za druhé zcela originální fantazii. Za třetí vzdělanost. Za čtvrté smysl pro absurdno. Za páté zcela nekonvenční divadelní estetické impulsy. Hravost se u něj snoubila s posedlostí, filozofie s humorem.“

Čtěte také

Některé texty Ivana Vyskočila z této doby vyšly knižně, jako například Vždyť přece létat je snadné, Kosti či Cesta do Úbic. V době normalizace přesídlil do Malostranské besedy, kde svým text-apelům říkal Kuchyně Ivana Vyskočila. Tam s ním vystupoval Přemysl Rut. Učil také na Lidové konzervatoři.

K divadlu se dostal již jako skaut. Po maturitě absolvoval obor herectví a režie na DAMU, následně vystudoval pedagogiku, psychologii a filozofii, kde k jeho učitelům patřil i filozof Jan Patočka.

Karel Hvížďala

Po roce 1989 se začal intenzivně věnovat pedagogické činnosti a napsal řadu teoretických textů. V roce 1994 založil na DAMU katedru autorské tvorby a pedagogiky, věnoval se výzkumu tzv. dialogického jednání. Od roku 2001 byl ředitelem Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví.

Zemřel 27. dubna 2023 v Praze ve věku 94 let. Svým životem nám připomenul, že jen rezignace na vznešenou ctižádost nám umožní zůstat sám sebou a vidět svět a sebe jinak.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.