Karel Hvížďala: György Konrád, muž duchovní vzpoury
Politologové ve staré Evropě obyčejně jmenují tři spisovatele ze střední Evropy, které považují za původce duchovní vzpoury, která předcházela událostem roku 1989.
Jsou to Polák Czeslaw Milosz, Čech Václav Havel a Maďar György Konrád. Byli nejen nejslavnější, ale i duchovně nejsvobodnější: nikdy nepatřili žádné politické straně, nebyli církevními hodnostáři ani si nikdy nezadali s uzurpátorskými režimy, v kterých žili.
Čtěte také
V tomto textu se chci věnovat spisovateli Konrádovi, autorovi knih Kurátor, Zakladatel města a Hon a útěk, které tu vyšly až v 90. letech. Tento autor si po maďarském povstání v roce 1956 zapsal: „Zdejší existence je bojácné, hořké vtipkování, neochota, zhnusení, dotýkání se věcí špičkou prstu, na němž naskakuje husí kůže.
Kdo není ani to, ani ono, ten je kdo? Vlastně ani tyran tu neexistuje, jen utlačovaní, kteří stojí ve frontě a oddávají se představě, že kdo stojí před nimi, je hlavní špicl, a kdo je na řadě po nich, je nezodpovědný anarchista. Ale jestliže je osou každodenní praxe žalobníčkovství, jestliže člověk prohlášený za vzor je zrádce, je vůbec ještě něco, co se dá zradit? Kde je v tom případě pravda, kterou nemluví ten, kdo lže?“
Vnitřní emigrace
Tento zápis učinil Konrád v kavárně, kde oslovil obsluhu: „Pane vrchní, platím! Mohl byste mi laskavě říci, kde bych našel Pánaboha?“
„Co byste, pane, řekl ještě takovým buchtičkám se šodó?“ opáčil pan vrchní. „Radši mi odpovězte na otázku, kdy bude líp.“
„Nikdy!“
To je citace z dvoudílných pamětí Konráda, které tu vyšly loni s podtituly Odjezd a návrat a Nahoře pod zatmělým sluncem.
Konrád sice neodešel do emigrace, ale dost dlouho žil ve vnitřní emigraci a po roce 1989 pobýval velice často v Německu a ve Spojených státech. Napsal: „I ta vnitřní emigrace vznikla tak, že jednoho rána zazvonili u dveří, rozhrabali mi ve skříni papíry a odevšad mě vyhodili. Tuto situaci jsem si vysvětlil jako výzvu - mám před sebou náhle zatáčku, kterou musím vybrat.“
Konrád musel nejen své rukopisy, ale i poznámky různě ukrývat. Byl to bláznivý svět, který se tvářil, jako by v něm napsaná slova měla důležitost, ač to ve skutečnosti není pravda. Ale zřejmě právě tato situace autory provokovala k další usilovné činnosti. „Distribuce nezávislých publikací v několika stovkách exemplářů,“ vzpomínal Konrád, „a nerváky při výrobě, to bylo napínavější než bojová hra.“
György Konrád zemřel v pátek 13. září 2019 ve věku 86 let doma v Budapešti.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
