Karel Hvížďala: Čtyři zbytečné slavnostní projevy v ČT
Za zbytečné je možné označit čtyři slavnostní projevy našich politiků na konci roku nejen kvůli obsahu, každý řekl jen to, co se dalo očekávat, jak o tom již psala řada komentátorů,. Ale i kvůli účelu.
Zeptáme-li se, proč těch projevů bylo tolik, odpověď je nasnadě: V říjnu budou volby a covid-19 s největší pravděpodobností do té doby nezmizí, kontakt s voliči bude omezený, masové mítinky a veřejné schůze budou zapovězené, politici se chtějí prezentovat, tuší, že rozhodující je pro ně obraz a emoce, tedy sympatie.
Čtěte také
Absurdní na vánoční a novoroční prezentaci v České televizi je, že televize obecně již tolik neovlivňují výsledek voleb. A také to, že instituce, které představují tři z autorů projevů, tedy prezidentská kancelář a strana ANO, jsou nejsilnějšími kritiky ČT a nejraději by ji opět zestátnily, nebo alespoň ovládly. Proto dosazují do Rady ČT své příznivce, mezi něž patří i předseda rady, který veřejně prohlašuje, že chce, aby ČT nebyla kritická k vládě.
Asi zapomněl, nebo to dokonce ani neví, že John Reith v roce 1927 British Broadcasting Company změnil na Corporation právě proto, aby se neopakovala chyba z roku 1926. Tehdy v Anglii probíhala generální stávka a BBC informovala občany více o vládních postojích než o požadavcích stávkujících a nezveřejnila kritické analýzy: sloužila více byznysu a vládní moci než občanům.
Ti nedostali dost informací k tomu, aby si mohli učinit svůj vlastní názor. Proto v Německu, aby nemohla žádná vláda jako za Adolfa Hitlera ovládnout rozhlas, podle vzoru BBC vytvořili Öffentlich-rechtliche Sender, veřejnoprávní vysílače.
Největší vliv má virtuální prostor
Tento princip se v 70. letech rozšířil po celé staré Evropě a ve střední Evropě byl přijat v 90. letech. A tam, kde se podařilo tuto organizaci zase ovládnout státem jako v Maďarsku, poslechovost klesla skoro o 50 procent.
Čtěte také
To by ANO zřejmě nevadilo, mýlí se však v tom, že posluchači, kteří se dívají na ČT, jsou hlavně penzisté, kteří tvoří jejich cílovou skupinu. Jak se zdá, právě penzisté jako nejvíce ohrožená skupina covidem-19 se od ČT odvrátila sama: velké bloky o pandemii už nechtějí poslouchat. Mladí, kromě studentů ve věku 15 až 20 let, se na televize skoro vůbec nedívají. A ti, co zpravodajství na ČT sledují, většinou ANO nevolí.
Největší vliv ve volbách má dnes virtuální prostor. Jde evidentně o selhání marketingu a o pomstu. A protože to část voličů začíná postupně chápat, od ANO se odvrací. Celá akce, zvlášť pokud soud dá za pravdu odvolaným členům dozorčí komise Rady ČT, bude mít bumerangový efekt. Rada ČT nemá právní subjektivitu, náklady a odškodnění bude platit Česká televize, a to občany ještě víc obrátí proti ANO, protože to sníží kvalitu programů.
Psychologové v této souvislosti hovoří o vztahové smrti, jak potvrzuje průzkum Medianu z konce prosince: aby Babiš nebyl premiérem, si přeje 25 procent dotázaných, a konec vlády 16 procent. Je to ale nejspíš i tím, že se premiér cítí stále v ohrožení jako vojáci ve válce, takže necítí odpovědnost za život, ani za smrt, jen za vítězství, v jeho případě ve volbách.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
