Karel Hvížďala: Babiš, státní zastupitelství a hranice lidského chování

Tuto etiku sebeohraničení či sebeomezení musíme vztáhnout i na chování ústavních činitelů, u kterých se předpokládá, že při svém rozhodování nepřestoupí hranice svých pravomocí. A za ústavní činitele považujeme představitele státu a nejvyšší úředníky, kteří jsou voleni či jmenováni.

Čtěte také

Za předvolební načasování kauzy Čapí hnízdo si Babiš může sám. U voličů mu to neuškodí ani nepomůže, myslí si novinář Klíma

Mezi ně tedy patří i bývalý premiér a dnes poslanec Andrej Babiš, který před časem v pořadu 360 stupňů na CNN Prima News prohlásil, že i když by byl v kauze Čapí hnízdo odsouzen, zůstane v politice, to znamená, že se nevzdá svého mandátu.

Zákon sice nic takového poslanci neukládá, ale v civilizovaném světě se počítá, že politik by si měl uvědomit, že se dostal do rozporu s morálkou civilizace, ve které žije, a mělo by proto pro něj platit sebeohraničení: trestaný člověk se nemůže podílet na jakémkoliv rozhodování civilizovaného státu. O vině rozhoduje soud, a ne obžalovaný. Nedodržení tohoto principu by bylo krokem k privatizaci státu, říkají právní teoretici.

Kromě dlouholetého vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, která je spíš symbolem než hlavním problémem střetu zájmů bývalého premiéra, se podobně táhne i vyšetřování korupce bývalé milenky premiéra Nečase Jany Nagyové – a to u občanů nutně vzbuzuje podezření na napojení soudní moci na politické strany.

Proto i současná diskuse o připravovaném novém zákoně o státním zastupitelství, která se ale s různou intenzitou táhne již asi deset let, je tak důležitá: soustava státních zástupců představuje jeden ze základních pilířů státní moci a jde o to, aby byla nezávislá, aby byla dodržena hranice mezi politikou a justicí.

Na čtvrtý pokus?

Asi poprvé o reformě hovořila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2012, která navrhovala zrušení vrchních státních zastupitelství, tedy i své funkce. Proti tomu se politici tvrdě postavili a návrh padl pod stůl. O další reformy se pokoušel i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Ministr Blažek kritizuje olomoucké státní zastupitelství, měl by řešit celou soustavu

Poslední, čtvrtý pokus, který má od počátku července v jednání sněmovna, připravuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V principu jde jen o technicistní změny.

Nejvyšší, vrchní, krajští i okresní státní zástupci mají být jmenováni jen na dobu sedmi let, a to pouze na jedno období, a odvoláni mohou být jen na základě rozhodnutí kárného řízení, tedy Nejvyššího správního soudu.

A nejvyšší státní zástupce má být jmenován – podle nejpřijatelnější z navrhovaných verzí – komisí, která by byla nezávislá na politicích. Tím by byla splněna podmínka respektování hranic.

Samozřejmě, že při projednání v parlamentu uslyšíme řadu pozměňovacích návrhů, důležité je ale vědět, že časté srovnávání role soudce a státního zástupce nerespektuje zásadní rozdíl: vedoucí funkcionáři soudu rozhodují jen o správních a provozních záležitostech a soudcům nesmí a nemohou nic přikázat. Pravomoci vedoucích státních zástupců jsou mnohem vyšší: každý jejich pokyn musí podřízení akceptovat.

Karel Hvížďala|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Největší spory, pokud novela v principu projde, se zřejmě povedou o to, v jakém časovém horizontu by došlo k obměně vedoucích postů, aby na jmenování nemohla mít vliv jen jedna politická garnitura.

Autor je publicista