Karel Hvížďala: Ateliéry Seidela a Pelikana

2. červen 2022

Za jednu z mála světlých stránek tvrdé vlády jedné strany po roce 1948 lze považovat nechtěnou konzervaci objektů, které díky stáří původních majitelů zůstaly zachovány, byť často ve zchátralém stavu, až do konce minulého století. Teprve tehdy některé z nich mohly být s pomocí státních i evropských dotací uvedeny do původního stavu.

Mezi takové objekty u nás patří zrekonstruovaný ateliér Josefa Seidela a jeho syna Františka, Němců z Krummau, jak se tehdy říkalo Českému Krumlovu.

Josef Seidel z posledních let života 1930 - 1935

Zakonzervován byl i kompletní provoz jeho fotografického závodu včetně 31 zákaznických knih, které byly vedeny od roku 1884 do roku 1955, 140 tisíc snímků osob a Pošumaví a z toho asi 100 tisíc skleněných negativů pečlivě uložených v krabicích. Chybí jen 5249 kusů negativů uložených v 540 krabicích, které byly zabaveny v roce 1949 Ministerstvem osvěty a informací kvůli tomu, že z nich bylo možné vyčíst ráz krajiny na hranicích, které byly brzy oploceny ostnatým drátem. Tyto negativy se dodnes nepodařilo najít. Ve firmě pánů Seidelů se nejen fotografovalo, zvětšovalo, reprodukovalo, ale i vyráběly pohlednice, paspartovaly snímky, vyvolávaly filmy zákazníků a pořizovaly pro ně fotografie.

Podobný zachovalý ateliér existuje v Evropě asi jen ve Slovinsku ve městě Celje, který vedl tamější fotograf Josip Pelikan, který měl české předky. I on byl znamenitým portrétistou, fotoreportérem každodenního života a krajinářským fotografem a jako horolezec fotografoval i v Savinjských Alpách.

Obchod Josefa Seidela v ulici Latrán č.p. 6. Foto: Josef Seidel, okolo roku 1935

Jeho skleněný ateliér, který je velice podobný tomu, který můžeme vidět v Českém Krumlově, je jen v o něco menším domku a je na něm dodnes zachovaný žlutý firemní nápis Foto Pelikan. Jeho pozůstalost obsahuje 50 tisíc fotografií a 10 tisíc negativů. A podobně jako syn Josefa Seidela František, který byl rovněž zaníceným fotografem, tak i dcery Josipa Pelikana Naďa a Božena se věnovaly fotografii, a proto zůstal objekt i po jeho smrti v roce 1977 zachován v nepoškozeném stavu.

Oba tito fotografové měli možnost se ve svém oboru za Rakouska-Uherska zdokonalovat v celé říši: Pelikán, narozený v roce 1885 ve Vídni, Štýrském Hradci a v Praze a Seidel, který byl starší, narodil se v roce 1859, se vydal na vandr jako malíř skla a porcelánu a náhodou začal v Šumperku u fotografa Antonina Glöcknera a pokračoval v tomto oboru v Sedmihradsku, dnes v Rumunsku, v Maďarsku a ve Vídni, kde pracoval v prestižním ateliéru Josefa Löwyho a krátce potom ještě v Liberci a v Prachaticích.

Linecká ulice v Českém Krumlově a fotoateliér Josefa Seidela po roce 1905 s nově postaveným ateliérem. Foto: Josef Seidel po roce 1905

Tam se doslechl o předčasné smrti fotografa Gottharda Zimmera, který vlastnil ateliér v Českém Krumlově, kde nastoupil 1. srpna 1886 jako nový obchodní vedoucí. Po patnácti letech od vdovy ateliér koupil za 4850 korun a 50 haléřů. Za tyto peníze si pořídil ale jen malý dřevěný domek s ateliérem postavený v zahradě, který stál někde před dnešní zděnou budovou a také skromný zděný dům se čtyřmi obytnými místnostmi: Dnes slouží jako vstupní budova do muzea a zděná budova s ateliérem je z roku 1910, původně přízemní stavba obytného domu byla rozšířena o jedno patro ve 30. letech. Jak je z toho zřejmé, Josef Seidel byl nejen dobrým fotografem, ale i podnikatelem, který se dokázal rychle přizpůsobovat novým technickým vymoženostem.

Josef Seidel s rodinou, dvacátá léta 20. století

Velice pečlivě rekonstruovaný bývalý provoz ateliéru nefunguje dnes jen jako muzeum, ale i dál jako fotoateliér: návštěvníci se mohou nechat vyfotografovat v dobových kostýmech. To se ale stalo až v roce 2008, po 53 letech, kdy tam naposled pracoval František Seidel, ale už jako zaměstnanec místního komunálního podniku. Od roku 1955 až do roku 1969 fotografoval v komunálním ateliéru na náměstí.

Příběhy rodin Seidelů a Pelikanů připomínají nejen neúctu k talentům minulého režimu u nás, ale i rozdíly, které panovaly mezi jednotlivými zeměmi tehdejšího tzv. socialistického bloku: malé živnosti v bývalé Jugoslávii nebyly nikdy znárodněny.

Spustit audio