Karel Barták: Známe jména 14 z 27 členů Evropské komise. Do konce srpna bude hotovo

Mezi známými jmény jsou samotná Von der Leyenová a také estonská expremiérka Kaja Kallasová, budoucí šéfka evropské diplomacie a místopředsedkyně komise. Jsou mezi nimi také dosavadní komisaři ze Slovenska, Nizozemska, Lotyšska, Maďarska a Francie, na které se požadavek Von der Leyenové nevztahuje.

Čtěte také

Můžeme si říct například o rozpočtové portfolio, u ekonomických nás limituje to, že nemáme euro, říká Nerudová

Znamená to, že navzdory požadavku jmenovaly vedle Česka pouze jednoho nového kandidáta, muže nebo ženu, také Finsko, Irsko, Španělsko, Švédsko, Slovinsko a Malta.

V tomto světle se jeví jako zbytečná debata v české kotlině o tom, jestli premiér Petr Fiala měl, nebo neměl předsedkyni komise vyhovět a vedle Jozefa Síkely nabídnout také ženské jméno.

Ukazuje se, že celá řada vlád nemíní toto přání respektovat. Problém mohou mít ty z nich, které se k nominaci ještě nerozhoupaly – hrozí jim, že na ně bude Von der Leyenová tlačit, aby jmenovaly ženy. Je jasné, že se s genderově nevyváženým kolegiem komise nespokojí. 

Čtěte také

Karel Barták: Ursula von der Leyenová opět předsedkyní Evropské komise

Nezapomínejme, že předsedkyně komise – s mandátem od Evropské rady a se slušným skóre při schvalování v europarlamentu –, má při sestavování komise zcela volné ruce. Může kandidáty odmítat a žádat národní premiéry o jiné. Je na ní, jak komisi sestaví, kolik míst místopředsedů vytvoří, jak seskupí a posléze rozdělí všechna portfolia.

Chceme „silné“ portfolio

V Praze se hodně se mluví o tom, že chceme „silné“ portfolio, často se přidává adjektivum „ekonomické“. Takových rezortů, opřených o značné pravomoci a početná generální ředitelství, je v komisi asi osm. Jsou to hospodářská soutěž, průmysl, energetika, doprava, telekomunikace a digitální ekonomika, jednotný vnitřní trh a zahraniční obchod.

Čtěte také

Karel Barták: Lídři EU podle očekávání jmenovali von der Leyenovou, Costu a Kallasovou

Pokud uděláme poněkud širší kružnici zahrnující další významné sektory, narazíme na zemědělství, životní prostředí, klima, rozpočet, případně daňovou a kohezní politiku.

Zahrneme-li ještě sice ekonomicky či legislativně nezajímavé, ale politicky významné oblasti, pak máme rozšíření a východní partnerství, vědu a výzkum či vnitřní bezpečnost, kam spadá migrace.

Suma sumárum tedy nějakých 17 „dobrých“ rezortů pro 25 komisařů. Znamená to, že asi osm z nich se bude muset spokojit s něčím méně „sexy“, jako jsou třeba zdravotnictví, sociální politika, ochrana spotřebitelů, humanitární pomoc, vzdělávání a kultura či  rybolov.

Nebo něco z toho, co Von der Leyenová oznámila jako novinky – třeba obranný průmysl nebo bytová výstavba.

Debata o „portfoliích“ je zbytečně přehnaná; v minulosti se často stávalo, že komisaři, kteří nespravovali zrovna nejvýznamnější oblasti, hráli v komisi vyšší ligu než někteří z těch, kdo měli v gesci „silné“ sektory. Krom toho komise rozhoduje o všech návrzích legislativy kolektivně – komisaři s politickým výtlakem mají důležité slovo, i když třeba neřídí papírově významný rezort.  

Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, komentátor Info.cz|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

V každém případě nečeká Von der Leyenovou snadná práce. Určitě by bylo lepší, kdyby členské státy zrušily výjimku z Lisabonské smlouvy, kterou samy prosadily, a souhlasily se předepsaným snížením počtu komisařů na 18.

Každý z nich by pak měl silné, smysluplné portfolio. A ušetřili bychom si spoustu řevnivosti a zlé krve.

Vždyť přece, vzpomeňme si, hlavním úkolem Evropské komise a každého z jejích členů je prosazovat výlučně „evropský zájem“. Jenže něco takového se v současné náladě nedá od evropských vlád očekávat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz