Karel Barták: Úspěch BBB v Nizozemsku je další zdvižený varovný prst evropskému establishmentu

21. květen 2023

Jmenují se BBB, což je zkratka pro BoerBurgerBeweging, česky Hnutí rolníků a občanů. Donedávna o nich málokdo co věděl nebo slyšel. Po obecních volbách konaných před několika týdny, které jsou zároveň volbami do Senátu nizozemského parlamentu, je však znají už všichni.

Čtěte také

Vyšli z nich totiž vítězně, obsadili 15 ze 75 křesel a dali na frak jak liberálům premiéra Marka Rutteho, tak jeho hlavním spojencům křesťanským demokratům. Hnutí vzniklo v roce 2019 jako platforma odporu proti snaze vlády snižovat škodlivé emise zejména metanu z intenzivního nizozemského zemědělství. Jak však volby ukázaly, zalíbilo se nejen farmářům, ale nasbíralo daleko širší veřejnou podporu.

Úspěch BBB svědčí především o tom, že se nizozemské vládě nepodařilo přesvědčit farmáře o smysluplnosti a potřebnosti navrhovaných ekologických kroků. Jenže hnutí evidentně oslovilo i mnohé městské voliče, nikoli už kvůli odporu k „zelené“ politice, ale obecněji jako výraz rozladění a skepse obyčejných lidí.

Vláda neumí prodat Green Deal

Vlámský list De Standaard to vyhodnotil takto: „Zemědělci představují v Nizozemsku, stejně jako ve Flandrech, jen početně omezenou skupinu voličů. Ale zásobárna hlasů (pro BBB) je nyní mezi těmi občany, kteří mají pocit, že ti nahoře, ať už v Haagu nebo v Bruselu, nechápou lidi tam dole.“

Čtěte také

Podobně psal i NRC Handelsblatt: „Jsme svědky rozhořčení a vzteku proti zavedeným pořádkům a pocitu, že je třeba všechno změnit. BBB se podařilo široce oslovit společnost, zahrnout zájmy zemědělského sektoru do všeobecného rozčarování se způsobem politické správy.“

Nikde není psáno, že BBB dokáže na svém úspěchu vystavět stabilní politickou konstrukci a stát se trvalou součástí politické krajiny. Nebylo by to poprvé, co nějaká partaj nečekaně zazáří jako meteorit a rychle zhasne – naposledy to bylo populistické Fórum pro demokracii (FvD) Thierryho Baudeta, které před čtyřmi lety vyvolávalo vzrušené komentáře o návratu krajní pravice a nyní se z 12 křesel v Senátu smrsklo na dvě.

BBB má ovšem dodatečnou výhodu v tom, že si za terč svého útoku zvolilo právě Green Deal, onu Zelenou dohodu pro Evropu, kterou vlády neumějí prodat veřejnému mínění. Dobře to známe z Česka, ale nedaří se to ani v tak „zeleně“ smýšlející zemi, jakou je Nizozemsko.

Populisté čekají na každou chybu

Tamní otřes je další ukázkou toho, jak se teoreticky dobré záměry a úmysly vládnoucích elit střetávají s nepochopením značné části obyvatelstva, pokud nejsou citlivě a přesvědčivě sdíleny a vykládány. Vzpomeňme ostatně na zpackanou kampaň před referendem o „evropské ústavě“ v roce 2005, kterou nizozemští voliči, a priori považovaní za proevropsky naladěné, jasně odmítli.

Čtěte také

Populistické strany a hnutí čekají na každou chybu a dokáží pak zjednodušující rétorikou přehlušit racionální argumenty emocemi. A to nejen v Holandsku, ale napříč Evropou. Jako první se vybaví nejen vzpomínka na francouzské „žluté vesty“ před třemi lety, ale i aktuální pohled na tamní lidovou vzpouru vyvolanou návrhem důchodové reformy.

Ve všech, nebo skoro ve všech evropských zemích jsou na vzestupu partaje nebo hnutí, které těží z frustrace a rozčarování lidí, dovedou je hladit pěkně po srsti, rozfoukávat plameny hněvu, slibovat nemožné. Jednou vyletí nahoru, podruhé klesají, protože jsou daleko více než tradiční strany ve vleku momentálních nálad společnosti.

Karel Barták

Před několika dny tento jev komentoval známý britský historik Timothy Garton Ash. Doslova řekl: „Pravdou je, že jsme věnovali příliš málo pozornosti jedné části naší společnosti, která si připadá kvůli fungování globalizovaného a finančně orientovaného kapitalismu ekonomicky odstrčená. Tato nedostatečná pozornost je stejně závažná jako nerovnost v příjmech a v bohatství. Pak přijdou populisté a řeknou: Nejenže vám dáme peníze, ale budeme vám naslouchat. Vidíme vás. Mluvíme o vás. O vás lidech. Takže pro tuto část společnosti musíme naléhavě dělat víc, a to v celoevropském kontextu.“

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.