Karel Barták: Unijní lídři se nedohodli na penězích pro Ukrajinu ani na klimatickém cíli
Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.
Je celkem pochopitelné, že belgický premiér Bart De Wever podmínil použití ruských státních peněz zmrazených na účtech společnosti Euroclear sídlící v Bruselu pro Ukrajinu naprostou solidaritou ostatních členských států.
Čtěte také
Požadoval, aby se za 140 miliard eur zapůjčených Ukrajině z tohoto balíku zaručily všechny, aby se zavázaly, že ji společně uhradí ze svých rozpočtů, pokud to bude třeba. A aby podobně jako Belgie daly k dispozici zmrazené ruské peníze i další země EU.
Už méně pochopitelné je to, že Evropská komise tyto belgické požadavky předem neošetřila, naopak hýřila optimismem, jak se dílo podaří. Přitom je jasné, že Belgii nelze vystavit nebezpečí, že bude muset po případné nepříznivé mezinárodní arbitráži vracet sumu, která se rovná polovině jejího HDP.
V návrhu usnesení nebylo toto riziko dostatečně ošetřeno. Bruselské sídlo komise i Evropské rady je přitom od kanceláře premiéra De Wevera vzdáleno jenom asi kilometr chůze po téže ulici.
Státníci se tak rozešli s vágním příslibem, že Ukrajinu nenechají na holičkách a že se v prosinci domluví jak dál. Kyjev potřebuje nutně aspoň 60 miliard eur na nejnutnější potřeby.
Čtěte také
Vlády Unie mu je mohou dát ze svých rozpočtů, mohou si společně půjčit, mohou přesměrovat zbytky peněz z postcovidového fondu obnovy. Mohou také ještě zkusit uplatnit ona ruská aktiva; bylo by to jen spravedlivé, pokud Belgie dostane záruky, které požaduje.
Rozmělnění Green Dealu
Lídři se v Bruselu pozoruhodně neshodli i na vytyčení dekarbonizačního cíle pro rok 2040. Evropská komise požadovala pokles emisí o 90 % ve srovnání s rokem 1990. V usnesení se žádné číslo nevyskytuje, zato se v něm počítá s možností revize jakéhokoli cíle, na kterém by se měli domluvit ministři životního prostředí.
Pro Česko je to nepochybně dobrý výsledek, protože Praha zmíněných 90 % rozhodně odmítá. Premiér Fiala tedy nemusel na summitu nic vetovat, jak ho vyzýval jeho pravděpodobný nástupce Andrej Babiš. O ničem se totiž nehlasovalo.
Radovat se Česko může také z pokynu Evropské komisi, aby předložila „revizi implementačního rámce“ druhé generace emisních povolenek ETS2, což otevírá možnost pro další zmírnění dopadu tohoto opatření, případně pro odklad jeho zavedení, které je zatím plánováno na rok 2027.
Pokud k tomu přičteme ještě vzrušenou diskusi kolem zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, můžeme konstatovat, že říjnová schůze Evropské rady odstartovala na nejvyšší úrovni významné rozmělnění evropské dekarbonizační politiky, takzvaného Green Dealu.
Jsme svědky významného posunu, který svědčí o tom, že na evropský Olymp stále více doléhají nespokojené hlasy evropských voličů a že státníci zatím nenacházejí společně jinou taktiku než kličkovat a ustupovat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
