Karel Barták: Unie se postupně přiklání k zavedení sankcí proti Izraeli
Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.
Čtěte také
Neexistující palestinský stát tak v Evropské unii uznává už 16 z 27 zemí. Zajisté, některé z nich, jako bývalé Československo, ho uznaly v jiné době a za jiných podmínek a dnes by to jejich nástupnické státy neudělaly.
Naopak jiné, například Finsko, ostře kritizují izraelské počínání, do uznávání palestinské státnosti se však nehrnou. V každém případě jsme na letošní schůzi Valného shromáždění svědky posunu, který nebude bez vlivu na další počínání Evropské unie.
Izrael si udělal hodně nepřátel
Izrael si svým postupem v Gaze i na západním břehu Jordánu nadělal už i v Evropě hodně nepřátel. Potvrzují to masové demonstrace posledních dnů ve Španělsku, Francii či Itálii, které nemohou politikové nechat bez povšimnutí.
Evropa dosud nehrála při řešení konfliktu prakticky žádnou roli. Nejenže jejími postoji izraelská vláda pohrdá, ale nejednotná Unie není schopna vygenerovat společný postoj prakticky k ničemu, snad s výjimkou shody na chimérickém cíli, že konečným řešením by měla být mírové soužití dvou států vedle sebe.
Čtěte také
Evropská komise proto položila členským státům minulý týden na stůl první skutečně smysluplný návrh – zatlačit na Izrael zavedením cel na významnou část jeho vývozu do EU.
V podstatě jde o to, že by se pozastavila platnost části asociační dohody mezi EU a Izraelem, která umožňuje volný obchod mezi oběma stranami. Rozhodnutí by se opíralo o zjištění, že Izrael nerespektuje ustanovení dohody vyžadující dodržování lidských práv a demokratických principů.
Pozastavení zmíněné výhody by, podle odhadu Komise prodražilo izraelské dovozy do EU o 227 milionů eur při zachování objemu vývozu na úrovni roku 2024.
Nebyl by to tedy žádný bojkot, ale přece jen citlivý zásah, jehož politický význam by byl daleko větší než sama zmíněná částka. Izrael ostatně nápad Komise okamžitě ostře napadl.
Návrh blokuje už jen menšina
Do těchto dnů bylo jasné, že návrh v Evropské unii neprojde. Ke schválení je nutná kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 z 27 členských zemí reprezentujících 65 procent obyvatelstva Unie.
Dokud blokační menšinu, do které nutně patří Česko, Maďarsko, Rakousko či Bulharsko, tvoří také Německo a Itálie, návrh Komise nemá šanci uspět.
Po vzrušeném týdnu v OSN není však vůbec jisté, že zmíněné rozložení sil vydrží. Německý kancléř Friedrich Merz se o tom radí tento týden v rámci koalice a stanovisko Německa oznámí na neformálním setkání lídrů EU příští středu.
Italská vláda je pod sílícím tlakem veřejnosti. Pokud by se hnula aspoň jedna z těchto dvou velkých zemí, byla by Evropa zřejmě schopna Izrael vyvinout na Izrael politický tlak, což by byla významná premiéra – a nepochybně posílení jejího vlivu na řešení blízkovýchodního konfliktu.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
