Karel Barták: Summit NATO by měl ideálně vyslat zprávu, že Západ je připraven čelit ruské hrozbě
Z počínání ruského prezidenta Vladimira Putina je stále zřejmější, že nejenže nechce jednat o míru na Ukrajině, ale připravuje se na ozbrojený střet se Severoatlantickou aliancí.
Nadcházející summit NATO v nizozemském Haagu by mu měl tudíž dát jasně najevo, že tři desítky států aliance jsou jako jeden muž připraveny čelit takové hrozbě. Problém je ovšem v tom, že nejmocnější z nich, Spojené státy, mají momentálně v čele prezidenta, který je fascinován autokratem Putinem a evropskými spojenci otevřeně pohrdá.
Čtěte také
Za této situace se haagské jednání stane testem pro existenci, sílu a soudržnost takzvaného evropského pilíře v rámci NATO. Prověří, zda jsou Evropané připraveni nést břemeno obrany svého kontinentu vůči ruské expanzi a zároveň zajistit zachování pouta s USA. Lze tedy předpokládat, že se lídři členských zemí shodnou na podstatném navýšení zbrojních výdajů, a to až na pět procent hrubého domácího produktu svých zemí, jak požaduje Donald Trump.
Není to samozřejmě předem zaručeno. Ochota sypat peníze do obrany klesá se zeměpisnou vzdáleností od Ruska. Zatímco severské a baltské státy nebo Polsko si nebezpečí doslova fyzicky uvědomují, vnímají ho Španělé, Portugalci, ba Belgičané daleko slaběji.
Čtěte také
Pro státy, které se teprve nyní horko těžko snaží, aby perspektivně dosáhly dvouprocentních vojenských výdajů, ke kterým se kolektivně zavázaly už v roce 2014, je skok na pět procent takřka nestravitelný. Pak jsou zde také kverulanti jako Slovensko či Maďarsko, kteří ruskou hrozbu otevřeně zpochybňují.
Hodně tedy záleží na tom, jak budou v závěrech summitu tyto závazky formulovány. Generální tajemník Mark Rutte zatím pouze navrhl, aby vojenské výdaje vzrostly ze dvou na 3,5 procenta do rou 2032.
Čtěte také
Dalších 1,5 procenta by mělo směřovat do civilních projektů s vojenským využitím, jako jsou silnice, železnice, případně civilní obrana. Debatovat se bude nutně o termínech, kdy má co být splněno, a také o struktuře, náplni a způsobu nákupu zbraní a vojenského materiálu.
Podle Rutteho potřebují spojenci „čtyřsetnásobné navýšení protivzdušné obrany“ a také tisíce nových obrněných vozidel pěchoty, tanků, miliony dělostřeleckých nábojů a raket. Musí zdvojnásobit kapacitu týlového zajištění. Připomněl nutnost podpořit masový nákup dronů a letadel, včetně aspoň sedmi stovek nových stíhaček. „Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce víc než NATO za celý rok,“ ilustroval své požadavky.
Běh na dlouhou trať
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude přímým účastníkem summitu. Je jasné, že jeho přítomnost by Trumpa nežádoucím způsobem dráždila; přinejlepším se ke státníkům připojí při večeři.
Čtěte také
Také formulace usnesení by se měly Ukrajině spíše vyhýbat; summit nepotvrdí, ale ani nepopře závazek z roku 2008, kdy aliance při stejné příležitosti v Bukurešti slíbila Kyjevu plné členství.
Ze všeho, co se stalo od Trumpova nástupu do Bílého domu, je zřejmé, že Rusko neslyší na naléhání, aby přistoupilo na nějaké příměří. Trump jednoho dne pouští na Kreml hrůzu, aby vzápětí obvinil Ukrajinu, že si za své utrpení může sama, což se v Moskvě očividně líbí. Evropské země Rusko v podstatě nevnímá. Výzva k příměří formulovaná „koalicí ochotných“ v čele s Francií. Německem, Británií a Polskem prošuměla bez povšimnutí.
Evropa zatím nemá sama sílu, aby donutila Putina zasednout k jednacímu stolu. V kombinaci s USA může však ideálně propojit významnou vojenskou pomoc Ukrajině s takovými ekonomickými a finančními sankcemi, které by „Rusko přitlačily daleko víc než dosud a přivedly je na pokraj hospodářského krachu“, řečeno s českým prezidentem Petrem Pavlem. To je však běh na dlouhou trať; od summitu v Haagu takovou strategii ještě neočekávejme.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
