Karel Barták: Summit G7 byl hlavně o tom, aby se Trump nenaštval. Stejně odjel o den dřív
Od summitu G7 v kanadském Kananaskisu se mnoho nečekalo, spíše jen „omezování škod“ než významné pokroky. Ani k tomu však nedošlo. Lídři sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí Západu se neposunuli ani vůči ruské agresi proti Ukrajině, ani ohledně americké celní války vyhlášené prezidentem Trumpem proti každému z nich. Většina energie byla vynaložena na to, aby se nerozhněval.
Trump udal tón hned na začátku, když kanadskému hostiteli Marku Carneyovi vyčetl, že nepozval ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Barack Obama a osoba zvaná Trudeau nechtěli Rusko v této skupině. Vždycky jsem říkal, že to byla chyba, protože kdyby v ní Rusko bylo, nebyla by dnes ta válka,“ rozumoval Trump.
Čtěte také
Předurčil tak nevalnou náladu summitu, který po prvním dnu úspěchaně opustil pod záminkou, že musí doma řešit důležité věci týkající se Blízkého východu.
Vyhnul se tak setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pozvaným na druhý den. Právě od této schůzky se přitom očekával možní posun amerických stanovisek vůči ruské agresi proti Ukrajině, zejména pokud jde o evropsko-americké sladění další vlny protiruských sankcí.
Ukrajina je na Evropanech, tvrdí zas Trump
Ačkoli Trump před dvěma týdny prohlašoval, že už má dost Putinova bombardování ukrajinských měst a vyhrožoval tvrdými sankcemi, v Kanadě hodil jasnou zpátečku. Je prý na Evropanech, aby „zavedli sankce jako první“. Povzdechl si přitom, že „sankce nás stojí moc peněz“.
Čtěte také
Hlavní náplní hovoru v panenské kanadské přírodě byl aktuální ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem. G7 se postavila na stranu Izraele: Má právo se bránit, zatímco Íránu, který soustavně destabilizuje celý Blízký východ, nesmí být dovoleno vyrobit jadernou bombu.
Má to samozřejmě svou logiku. Problém je však v tom, že jedinou zemí s nějakou relevancí v tomto směru jsou opět Spojené státy. Lídři Francie, Německa, Británie či Itálie působí jako bezmocná štafáž.
Když pak Trump ze summitu předčasně utekl, myslelo se, že to je proto, aby zařídil izraelsko-íránský mír. Francouzský prezident Emmanuel Macron to dokonce ohlásil, tak moc si to přál. Od Trumpa však dostal na sociální síti Truth Social rychle za uši. Macron se jako obvykle mýlí, posmíval se šéf Bílého domu.
Aspoň se sešel s von der Leyenovou
Na okraji summitu se americký prezident aspoň konečně sešel mezi čtyřma očima s přesedkyní Evropské komise Ursulou von der Leynovou, které se od začátku svého mandátu pečlivě vyhýbal.
Čtěte také
Nedohodli se na ničem, obchodní témata jsou příliš komplexní. „Dali jsme pokyny svým týmům, aby urychlily práci a dosahly dobré a férové dohody. Tak to udělejme,“ řekla po schůzce von der Leyenová.
Takže suma sumárum všichni se snažili chovat tak, aby Trumpa nerozladili.
Nakonec stejně odjel dřív, než to skončilo. Na rozdíl od předchozích sezení G7 nebylo schvalováno závěrečné komuniké, ale jen jedno prohlášení ohledně Blízkého východu, které Trump ještě stihl podepsat.
Tedy více než hubený výsledek od špičkových politiků velkých zemí, kteří ještě nedávno kolektivně udávali tón pro celou planetu.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
