Karel Barták: Summit EU umožnil osobní setkání, ale nic převratného nepřinesl

17. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Summit EU v Bruselu

K povinnostem doby koronavirové patří říkat, že by se lidé neměli zbytečně mísit, a to ani politikové. A když se tito pak nemísí, tak žehrat, že se na dálku přes počítač nedá nic dojednat a že osobní přítomnost všech na jednom místě ničím nezaplatíš.

Tentokrát se lídři 27 členských zemí sešli už podruhé během 14 dnů osobně, ale stejně nedojednali prakticky nic. A finská premiérka Sanna Marinová si vysloužila novinové titulky, když se předsedajícího Charlese Michela zeptala, jestli to bylo nutné, aby v tak pohnuté době druhé vlny pandemie vážili všichni cestu do Bruselu, který je na evropském semaforu hodně červený.

Čtěte také

Český premiér Andrej Babiš si pochvaloval právě debatu o pandemii covidu-19; asi v něm sled národních nářků vyvolal dobrý pocit, že v tom maléru není sám. Před novináři pak zdůrazňoval, že jde o největší evropskou krizi od druhé světové války a že předsedové vlád se jí nyní budou věnovat z iniciativy kancléřky Angely Merkelové online každý týden. Bude to sice dobrovolné, ale on sám se hodlá účastnit pravidelně.

Sladění not

Čtěte také

Evropská unie nedokázala zatím při harmonizaci kroků proti epidemii žádné zázraky. Lídři se nicméně dohodli, že snaha musí pokračovat – chtějí sladit metodiku a strategie testování, uznávání testů, způsob a délku karantény, metody trasování včetně přeshraničních a výměnu veškerých informací. Souhlasí také s tím, aby se na úrovni EU investovalo do vývoje a výroby vakcín a posléze do jejich testování, monitorování a distribuce. Evropská komise a její orgány se přitom mají starat o to, aby se tak dělo spravedlivě, aby se dostalo na všechny a aby si očkování mohli všichni dovolit.

Bez výsledků skončila debata o dvou hlavních tématech summitu. Původně se počítalo s tím, že šéfové vlád budou schvalovat širokou obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, kterou se vztahy mezi nimi budou řídit od 1. ledna příštího roku. Jenže rozhovory se zasekly na několika stěžejních překážkách, včetně pravidel soutěže a obchodu v podmínkách bezcelní zóny.

Summit tedy uložil evropskému vyjednávači Michelu Barnierovi, aby intenzivně pokračoval, ale do Londýna vzkázal, že pokrok je možný jedině tehdy, když Británie ustoupí. To se na druhé straně Lamanšského průlivu pranic nelíbilo. Jednat se tedy bude dál, zřejmě do konce října, ale obě strany se zároveň budou připravovat na soužití bez dohody. Se všemi negativními ekonomickými důsledky, které – pokud se tak stane – jen znásobí ty způsobené koronavirovou krizí.

Snižování emisí

Diskuze o návrhu Evropské komise snížit emise skleníkových plynů v Evropě o 55 procent do roku 2030 místo původních 40 procent v porovnání se stavem v roce 1990 ukázala, že takový radikální krok má okamžitou podporu asi poloviny členských zemí. Další o něm jsou ovšem ochotny tak či onak uvažovat nebo jednat. Vyklubala se tedy reálná perspektiva sladění postoje EU na ambicióznějším cíli letos v prosinci, ke které chce přispět i Česká republika. Premiér Babiš překvapivě vyjádřil pochopení a podporu pro toto směřování. Česko podle něj dosáhne ve zmíněném období nejvýše 48procentního snížení emisí, ale metu 55 procent podpoří, pokud bude vypočítána jako průměr EU.

Karel Barták

Státníci se rozjeli do svých hlavních měst více či méně sužovaných druhou vlnou nákazy, doufejme, s pocitem, že odvedli aspoň kousek dobré práce a že se rádi viděli. Kdo ví, kdy se jim to zase příště poštěstí.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související