Karel Barták: Slaďovat koronavirovou Evropu není vůbec snadné

Německo, jako předseda EU, si bylo jisté, že se to podaří za pár dní poté, co Evropská komise předložila svůj návrh 4. září. Rychle se však ukázalo, že vnímání barev odstínů semaforů, počty testů i způsoby testování, délka a režim karantén a další kritéria, jsou v 27 státech tak odlišná, že je těžké najít společnou řeč.

Čtěte také

Karel Barták: Závod o vakcínu je také geopolitickým soubojem

Přispěla k tomu i postupující druhá vlna pandemie, která stále ještě rozsévá paniku napříč kontinentem. Taky dál svádí k zavádění národních restrikcí, a to bez ohledu na sousedy či zbytek Evropy.

Po dlouhém sledu schůzek se tedy vlády konečně domluvily, i když se muselo hlasovat – a šest zemí se zdrželo, což sice nezablokovalo dohodu, ale je to důkaz značné citlivosti a překvapivě i malé ochoty pravidla harmonizovat.

Klíčovým bodem schváleného doporučení je jednotný „semafor“ o čtyřech barvách, přičemž každá z nich – červená, oranžová, želená a šedá – bude znamenat totéž od Portugalska po Estonsko.

Například červená barva bude platit pro region, kde se míra nákazy pohybuje posledních 14 dní nad 50 osob ze 100 tisíc a podíl pozitivních testů přesahuje čtyři procenta. Anebo pokud počet nakažených za poslední dva týdny přesahuje 150 ze 100 tisíc. Tedy čísla, která Česká republika momentálně vysoce překračuje.

Jednání se zadrhlo na otázce, jestli je při cestování z rizikových oblastí třeba nařizovat karanténu, nebo zda stačí povinné testování po příjezdu, jak navrhovala komise a jak si to také přály letecké společnosti. Zde se vlády nedohodly a budou si to dál dělat po svém.

Každá vláda se soustředí na svůj píseček

Komise také navrhovala, aby se testování nebo izolace omezily na lidi přijíždějící z „červených“ oblastí. Konečný text však umožňuje takto postupovat i vůči cestujícím z oblastí „oranžových“.

Výjimky bude mít několik kategorií osob včetně sezónních pracovníků, pendlerů, řidičů kamionů, diplomatů či novinářů. Ale také osoby, které cestují ze závažných rodinných nebo pracovních důvodů. Bez omezení se může jezdit mezi „zelenými“ zeměmi i regiony.

Čtěte také

Ondřej Houska: Němci teď musí ukázat, proč se na jejich předsednictví EU všichni těšili

Na úrovni EU se neřeší, jestli a kde se mají nosit roušky, kolik lidí se může scházet v jakých prostorách, v jakém režimu mají fungovat školy nebo restaurace. Tato opatření zůstávají stoprocentně v kompetenci vlád, jejich zdravotnických a hygienických orgánů.

Evropské instituce mají v popisu práce pouze hlídat dodržování svobody pohybu, která je základním právem občanů států Evropské unie.

Jakékoli omezení musí být velmi dobře zdůvodněno potřebou ochrany veřejného zdraví a nesmí trvat déle, než je nezbytně nutné. Národní restrikce musí platit stejně pro občany všech zemí unie, tedy žádné výhody či diskriminace. V této souvislosti připraví Evropská komise příští týden ještě podobnější návrh pro režim volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru v podmínkách pandemie.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Více než měsíc trvající vyjednávání se stalo dobrou ukázkou toho, jak se ve vypjaté situaci, kterou tato pandemie bezpochyby je, každá vláda soustředí na svůj píseček a zapomíná na okolní svět.

Jak se jim nechce začít dělat něco jinak, aby se to dalo srovnávat s ostatními, nebo přejímat postupy, které se jinde osvědčily, ale doma je vůči nim skepse. V každém případě je schválené doporučení krokem dobrým směrem, který by měl Evropanům aspoň trochu usnadnit rozhodování, až budou chtít zvednout kotvy a vydat se na cesty.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu