Karel Barták: Schvalování dohody s Mercosurem prověří evropskou vůli ke společné záchraně
Evropská komise schválila dohodu o volném obchodu s latinskoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Brazílii, Argentinu, Uruguay a Paraguay. Vzniká největší zóna volného obchodu svého druhu na světě, týká se 700 milionů spotřebitelů. Evropské podniky budou moct za daleko výhodnějších podmínek dovážet do Latinské Ameriky stroje, automobily nebo jiné průmyslové výrobky.
Výměnou země EU otevřou recipročně své trhy, včetně zvýšeného dovozu zemědělských komodit jako hovězí maso nebo drůbež.
Čtěte také
Nejde o žádnou banalitu – jednání se vlekla 25 let, a když v prosinci předsedkyně Komise Ursula von der Leyenové dohodu konečně podepsala, bylo to zejména proto, že ji napjaté vztahy kolem obchodu se Spojenými státy učinily najednou daleko přitažlivější a důležitější.
Unie dospěla k celkem logickému závěru, že když se její hlavní obchodní partner Spojené státy opevňuje celními bariérami, je třeba urychleně hledat jinde odbytiště pro evropské zboží. Jedná se s Japonskem, s Indií, se zeměmi střední Asie, s Indonésií. Komise ve středu dotáhla vedle Mercosuru také dohodu s Mexikem.
Obavy zemědělců?
Proti ujednání s latinskoamerickými zeměmi se stavěly zejména Francie a Polsko, tedy země se silnou zemědělskou lobby. Tamní farmáři se bojí záplavy argentinského hovězího, a také drůbeže či kukuřice. Smlouva přitom obsahuje kvóty, limity a další záruky, které by měly evropské zemědělce spolehlivě ochránit.
Čtěte také
Ti však nevěří – a vlády zmíněných zemí předvádějí, že stačí hrozba pár stovek rozzlobených farmářů a vzletná slova o evropské autonomii a společném zájmu berou zasvé.
V evropsko-americké relaci jsme přitom svědky dalšího vyostřování. Donald Trump teď zas vyhrožuje, že pokud bude Unie nadále aplikovat své zákony o digitálních službách a digitálním trhu na americké technologické giganty typu Google, Meta či Apple, zapomene na červencovou dohodu uzavřenou s von der Leyenovou ve Skotsku a napaří Evropanům daleko vyšší „dodatečná“ cla.
Připomeňme, že Komise přistoupila na velmi asymetrické ujednání, kdy Američané vybírají z evropských dovozů 15procentní clo, zatímco z amerických importů do Evropy se neplatí nic.
Před Trumpem už ocas nestáhneme...
V tuto chvíli však není pravděpodobné, že by Evropané opět stáhli ocas a podřídili se dalšímu americkému diktátu. Tady už nejde jen o vzájemnou úroveň cel. Ale o přímé americké vměšování do svrchované aplikace evropské legislativy.
Na tomto pozadí vyniká dohoda o volném obchodu s Mercosurem, a také s Mexikem, jako skvělý příklad, jak Trumpovu šikanu aspoň částečně obejít. Nyní ji musí schválit členské státy, a to kvalifikovanou většinou.
A také Evropský parlament, kde už nyní vyvolává značné emoce, podobně jako červencová dohoda se Spojenými státy. Pokud převládne zdravý rozum, bude Unie dohodu s latinskoamerickými státy do konce roku konečně mít – ku prospěchu konkurenceschopnosti její ekonomiky.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
