Karel Barták: Neochota prodloužit volný obchod s Ukrajinou je paradox, na který EU nemá uspokojivou odpověď
Evropská unie, tedy její členské státy a instituce, se už řadu měsíců hašteří kvůli dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Napřed napadené zemi velkoryse otevřely hranice, ale po dvou letech je chtějí zase částečně uzavřít, protože ukrajinská konkurence se nelíbí evropským farmářům. A to ve chvíli, kdy ukrajinská obrana ochabuje a potřebuje nutně každý dolar a každé euro na nákup chybějícího vojenského vybavení a munice.
Oč přesně jde? Vlády „sedmadvacítky“ se napřed dohodly s Evropským parlamentem, že pro bezcelní dovoz některých ukrajinských produktů budou stanoveny stropy. V případě jejich překročení uplatní Unie clo. Mělo jít o kukuřici, drůbež, vejce, oves a některé okrajové komodity jako med či kroupy.
Čtěte také
To ovšem nestačilo Polsku podporovanému poněkud nečekaně Francií. Daly dohromady blokační menšinu, která nyní požaduje, aby se omezení vztahovalo také na pšenici a ječmen. A hlavně aby se zmíněné kvóty vypočítaly podle objemů vzájemného obchodu v roce 2021, které byly mnohem menší než po ruské agresi o rok později.
Ano, jsou to právě Polsko a Francie, tedy státy, které v poslední době verbálně nejvíce podporují Ukrajinu a hlásají do světa své odhodlání jí pomáhat, ať se stane, co se stane.
Stejnou pozici hájí také Česko. Ministr zemědělství Výborný říká totéž, co jeho kolegové, totiž že dovoz ukrajinských komodit narušuje evropský trh se zemědělskými plodinami a rozčiluje místní rolníky, kteří čelí nové konkurenci. A rolníků se v Evropě bojíme, zvláště před volbami.
Není čas na hry
Jestliže Evropská unie na nejvyšší úrovni slavnostně prohlašuje, že bude Ukrajině pomáhat nezištně a všemi způsoby, a jestliže se tato Ukrajina ocitá v nejtěžším období od začátku války, je hraní na blokační menšiny v unijním rybníčku jen těžko pochopitelné. A to tím spíš, že lídři členských zemí dali na posledním summitu zelenou pokračování státních podpor pro farmáře postižené ukrajinskou konkurencí.
Čtěte také
Nemělo by být tak těžké vyčíslit, o co rolníci v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku nebo v Česku kvůli volnému obchodu s Ukrajinou přicházejí, a poskytnout jim kompenzace, když už jsme se zavázali všemožně a nezištně pomáhat.
Zemědělská produkce představuje 41 procent ukrajinského vývozu a je rozhodujícím zdrojem deviz, za které Kyjev nakupuje také zbraně a střelivo.
Zatím se přesně neví, o kolik by Ukrajina přišla, kdyby nejtvrdší návrh na zavedení kvót prošel, protože se ještě jedná. Podle Evropské komise by zavedení všeho, co žádá například Polsko, připravilo Kyjev o 1,2 miliardy eur ročně.
Ukrajina v EU jako hrozba pro zemědělce?
Hádanice kolem ukrajinského dovozu dává také tušit, jak složité bude jednoho dne jednání o přistoupení Ukrajiny do EU. Je jasné, že pokud by společná zemědělská politika zůstala zachována v dnešní podobě, většina dotací by směřovala na Ukrajinu, což by se ve zbytku unie asi nelíbilo.
Stačí jen připomenout, že zatímco v zemích „sedmadvacítky“ představují farmáři 2 až 3 procenta populace, na Ukrajině je to 14 procent.
Tyto úvahy mohou dnes leckoho vzrušovat, jsou však zbytečné a předčasné. Momentálně máme před sebou jen jeden úkol, který zní: zastavit ruskou agresi a vytvořit podmínky pro jednání o míru, který bude pro Ukrajinu důstojný a přijatelný. K dosažení tohoto minimálního cíle určitě nevedou kroky, které ukrajinskou stranu oslabují.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
