Karel Barták: Lídři unijních zemí sblížili postoje ohledně řešení energetické krize

Probrali řadu postupů a jejich variant a pověřili Evropskou komisi, aby je rozpracovala tak, že budou hotovy k politickému schválení na řádném summitu za dva týdny v Bruselu. Pražské rokování, nespoutané potřebou dospět k formálnímu usnesení, tak splnilo svůj účel, protože umožnilo odstranit některá nedorozumění, obrousit hrany a vysvětlit nejasnosti.

Čtěte také

Pražský summit ukázal, že Evropa stojí proti Putinovi, chválí publicista Janyška. Balkánské kandidátské země ale možná uslyší, že členství v EU je pro ně odteď zbytečné, míní europoslankyně Gregorová

Právě to bylo hodně zapotřebí. V posledních týdnech se nakupila řada požadavků ohledně „zastropování cen plynu“, že až přestávalo být jasné, co si pod tímto termínem kdo představuje a o čem vlastně mluví.

Jedni prosazovali „strop podle španělského vzoru“, tedy omezený na plyn určený k výrobě elektřiny. Dalším šlo o veškerý plyn, tedy i ten pro vytápění domácností a pro průmysl. Někteří měli na mysli pouze plyn přicházející potrubím, zatímco ještě další mluvili také o zkapalněném plynu.

Vášně se uklidnily

Patnáct vlád v dopise požádalo, aby se Evropská komise zastropováním cen plynu zabývala. Ta však nedbala, zatímco Německo tento požadavek jasně odmítalo – což vyvolalo podezření, že komise naslouchá Berlínu jaksi pozorněji než ostatním. 

Čtěte také

Karel Barták: Evropské politické společenství založilo v Praze 44 zemí

V Praze se vášně uklidnily. Z tiskové konference vyplynulo, že „částečné zastropování cen plynu“ zůstalo na stole, ovšem pouze pro plyn určený k výrobě elektřiny a jako poslední ze tří priorit, které vyjmenoval předseda Evropské rady Charles Michel.

Na prvním místě uvedl úspory energií, tedy v případě plynu za rámec toho, na čem se členské země domluvily koncem července. Následovala „bezpečnost dodávek“ plynu, tedy jeho zajištění „společnými nákupy prostřednictvím EU“, a to tak, aby se na jaře zase rychle naplnily plynové zásobníky. Teprve poté zmínil „sdílenou vůli přikročit ke snížení cen“ zemního plynu.

Na kritiku, že si počíná pomalu, odpověděla šéfka komise čísly – podíl ruského plynu na spotřebě v Unii klesl od jara ze 40 procent na sedm a půl procenta. Zásobníky jsou před zimou plné z 90 procent, což je o 15 procent víc než loni.

Domluvilo se zdanění nadměrných zisků elektrárenských a ropných společností. Komise připravuje sérii návrhů, které budou záhy k dispozici. Taková reforma trhu s elektřinou, která by ji zcela odřízla od cen plynu, je však mimořádně složitá a komise s ní přijde až na začátku příštího roku.

Zkouška pro Česko

Na tiskové konferenci se nemluvilo přímo o úmyslu německé vlády si vypůjčit 200 miliard eur na podporu cen energií pro německé domácnosti a hlavně podniky, který vyvolal bouři obvinění z pokusu získat pro německý průmysl nespravedlivou konkurenční výhodu. Šéfové evropských institucí však mluvili o potřebě „zabránit fragmentaci vnitřního trhu“ a také zajistit „rovné podmínky“ pro všechny.

Neslibovali žádný nový společný fond; von der Leynenová nicméně oznámila navýšení prostředků pro program RePowerEU, z něhož lze financovat nejen výstavbu větrníků a solárních panelů, ale také plynovodů či vodíkovodů, nehledě na zateplování budov či nákup tepelných čerpadel. Konkrétní číslo neřekla.

Dvojitý neformální summit tento týden byl pro Česko nejtěžší zkouškou předsednictví v Radě Evropské unie. Můžeme se radovat, že se díky těmto schůzím Evropa posunula o kousek dál žádoucím směrem v nelehké době.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Jak Michel, tak von der Leyenová nešetřili na závěrečné tiskovce chválou a neobvykle vřelými slovy na adresu českých hostitelů – i to stojí za povšimnutí a zapamatování.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu