Karel Barták: Je čas se spojit a jednat, nabádá von der Leyenová
„Nemylme se – toto je boj za naši budoucnost. Za svobodnou a nezávislou Evropu, za naše hodnoty a naši demokracii, za naši svobodu a schopnost si sami určovat své osudy.“ Takto dramaticky zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou výroční zprávu o stavu Unie. Před plénem Evropského parlamentu upozornila, že „právě teď se staví bitevní linie pro nový světový řád“.
Evropa proto musí bojovat o své místo ve světě, ve kterém jsou „velké mocnosti buď nejasné, nebo přímo nepřátelské“. Nikoho nejmenovala, ale z kontextu vyplývá, že naprosté spoléhání na Spojené státy patří podle ní minulosti.
Čtěte také
Nastala tedy chvíle, kdy se Evropa musí postavit na vlastní nohy, zcela se postarat o vlastní obranu, bezpečnost, ekonomiku a rozhodnout, v jaké demokracii chce žít. V podstatě jde o to, aby si udržela jednotu a akceschopnost, nevyčerpávala se vnitřními rozbroji, aby se opírala o proevropskou demokratickou většinu.
Změna v postoji k Izraeli
Šéfka Komise mluvila 1,5 hodiny a předložila řadu návrhů a iniciativ. Nic převratného, ale přece – oznámila, že navrhne členským státům, aby částečně pozastavily platnost asociační dohody s Izraelem kvůli humanitární katastrofě v Gaze.
To se v Praze nebude líbit, stejně jako návrh, aby se vlády zřekly práva veta při rozhodování o zahraniční politice. Právě jednomyslnost totiž brání dosažení jakéhokoli stanoviska vůči Izraeli.
Čtěte také
Ukrajincům nabídla nové finanční nástroje opřené o zisky ruských aktiv zadržovaných v Evropě, zesílenou spolupráci při vývoji a výrobě dronů, oznámila další balík protiruských sankcí zaměřený na zákaz dovozu ruských fosilních paliv. Mnohem dál jít nemohla – politicky zaštiťuje podporu Ukrajině tzv. koalice ochotných, kterou šéfka Komise zajisté chválí, která však působí mimo instituce EU.
Komise se ale chce podílet na novém evropském obranném úsilí, a to nejen finančními nástroji a úlevami, ale komplexně obranným plánováním v podobě evropského obranného semestru.
Čtěte také
Evropa musí mít podle von der Leyenové společnou obrannou kapacitu, tak, aby nikdo nebyl na pochybách, že je připravena bránit každý čtvereční centimetr svého území, podotkla a připomněla ruské drony sestřelené nad Polskem v noci na středu.
Ještě mnoho bylo řečeno a debata byla velmi ostrá. Zejména poslanci Patriotů pro Evropu, kam patří také hnutí ANO a Motoristé, vyčítali šéfce Komise mimo jiné kapitulaci před Spojenými státy při jednání o obchodu. Zástupci frakcí si však také vyřizovali účty mezi sebou, takže volání po jednotě zůstalo, aspoň na tomto fóru, zbožným přáním.
Hosté von der Leyenové
Velký potlesk naprosté většiny přítomných si však vysloužili hosté, které von der Leyenová přivedla. První z nich byl Saša, kterého ruští vojáci odvlekli z Mariupolu, když mu bylo 11 let. Zachránila ho jeho babička Ljudmila po několikaletém nadlidském úsilí.
Von der Leyenová vytyčila návrat všech unesených ukrajinských dětí jako cíl své politiky a oznámila svolání mezinárodního summitu výhradně na toto téma.
Druhý, řecký hasič Nikolaos, bojoval letos celé léto proti lesním požárům doma v Řecku a také ve Španělsku. Stal se tak symbolem účinné a užitečné spolupráce koordinované Evropskou komisí při boji proti jevu způsobenému klimatickou změnou, na kterém se ostatně skvěle podílejí také čeští hasiči.
Předsedkyně Komise tak nepřímo potvrdila, že boj proti klimatické změně není sice již na špici jejích priorit, ale trvá, protože ani tato hrozba nikam neodchází.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
