Karel Barták: Francouzská předvolební kampaň na pořadu pléna Evropského parlamentu

Příležitost byla příliš lákavá, tím spíš, že Macron dosud formálně neoznámil svou kandidaturu, a tudíž nemají mnoho možností s ním veřejně před kamerami polemizovat. Přestřelka trvala dlouho a byla vyhrocená – až tak, že čerstvě zvolená předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová musela řečníky upomínat, že toto není kolbiště národní předvolební kampaně, ale plénum Evropského parlamentu jednající o prioritách právě zahájeného francouzského předsednictví.

Opoziční vřava

Čtěte také

Petr Janyška: Pět měsíců do volby francouzského prezidenta má největší šanci Emmanuel Macron

Tak například Yannick Jadot ze Strany zelených, který je sám oficiálním kandidátem na prezidenta, obvinil Macrona z „nečinnosti“ vůči klimatické změně a z podpory návrhu Evropské komise, který počítá se zachováním plynu jako přechodného energetického zdroje. Dal tím Macronovi příležitost vysvětlit, že Francie plyn nepotřebuje, protože má čisté jaderné elektrárny. Ale potřebuje ho Německo a další země, aby mohly odejít od spalování uhlí. Podotkl, že dokud nebudeme umět elektřinu skladovat, nemůžeme se spoléhat převážně na obnovitelné zdroje. Jeho klid a věcná argumentace kontrastovaly nejen v tomto duelu se vzrušením a útočností jeho oponentů.

Tak poslankyně za uskupení Nepokoření a šéfka klubu Levice v europarlamentu Manon Aubryová nazvala Macrona „prezidentem pohrdání“, obvinila ho z nadbíhání bohatým, z ničení sociálních práv a potlačování mobilizace odborů. Zdůraznila, že předsednictví v EU nesmí být využíváno jako předvolební platforma. Macron ironicky opáčil: „Máte naprostou pravdu a je správné, že to neděláte.“ Dočkal se za to potlesku.

Jordanu Bardellovi z ultrapravicového Národního sdružení, který podotkl, že Francie kvůli Macronovi velmi trpí, odpověděl: „Nemyslím si, že jsou Francouzi tak smutní. A je mi líto, pokud je to váš případ.“

Čtěte také

Karel Barták: Francie bude v čele EU usilovat o vyšší stupeň integrace

Z několikahodinové debaty se dá vyvodit, že právě jednoznačná podpora evropské integraci, důraz na silnou a emancipovanou Evropskou unii budou klíčovou osou Macronovy kampaně za znovuzvolení. Bude se prezentovat jako jednoznačně nejvíce proevropský kandidát, rozhodný protivník nacionalistů na pravici, kteří v této volbě představují největší nebezpečí. Pozornost, kterou věnoval výpadům proti své osobě i promyšleným odpovědím na ně, svědčí o tom, že je na spadnutí chvíle, kdy oznámí svou kandidaturu, a že se na slovní bitvu vyloženě těší.

Macronova vize

A co si odnést z jeho vzletného projevu, který byl více o evropské vizi než o konkrétních bodech předsednictví? Nejvíce otázek vyvolalo zřejmě jeho stanovisko vůči Rusku a hrozícímu útoku na Ukrajinu. Macron si přeje, aby se do věci po neúspěšném pokusu ze strany Spojených států a Severoatlantické aliance vložila nyní Evropská unie pod francouzským vedením. Vypracovala by jakýsi strategický návrh nového bezpečnostního řádu pro Evropu, který by po konzultaci se spojenci v NATO nabídla Kremlu jako platformu pro jednání. Není ale vůbec jasné, jak si Francie přeje postupovat, a hlavně jak na takovou iniciativu zareaguje prezident Putin, který dosud evropské nadbíhání spíše ignoroval.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Za zapamatování stojí i jasné Macronovo stanovisko, že demokracie je křehká hodnota a že EU prostě nesmí mít ve svých řadách země, které nerespektují vládu práva. Francie proto povede intenzivní dialog s vládami Polska a Maďarska na toto téma a využije vůči nim všechny zákonné mechanismy, které budou k dispozici. Pozornost vyvolal také jeho návrh, aby do Charty základních práv EU bylo zařazeno právo na čisté životní prostředí a právo žen na umělé přerušení těhotenství. Reagoval tak zřejmě na kritiku, že poslanci liberálního klubu, kam patří jeho hnutí En Marche, podpořili kandidaturu Metsolaové do čela parlamentu, i když se tato maltská politička v minulosti několikrát  proti potratům vyslovila.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu