Karel Barták: Evropští lídři narazili v Kodani na Orbánovu zradu. Stále neví, jak ji obejít
Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.
Čtěte také
Prvním a nejdůležitějším úkolem bylo posoudit návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby se 140 (z 200) miliard eur patřících ruské centrální bance, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear, využilo legálně k pomoci Ukrajině.
Má se to udělat tak, že by Ukrajina peníze dostávala postupně, a to jako půjčky, zejména na nákup evropských zbraní. Pokud by Rusko v budoucnu přistoupilo na válečné reparace vůči Ukrajině, musela by je splatit. V opačném a pravděpodobnějším případě by tato povinnost pominula.
Začarovaný kruh
Orbán se ovšem postavil proti, a tak Komise navrhla, aby se o věci hlasovalo kvalifikovanou většinou. Jenže s takovou změnou pravidel by museli souhlasit všichni, tedy i Maďarsko.
Čtěte také
Začarovaný kruh jako obvykle. Komplikovaný tentokrát i tím, že Orbána podporuje slovenský Robert Fico. A že belgický Bart de Wever hodně váhá, protože má nahnáno, že formule přece jenom není zase tak docela v souladu s mezinárodním právem – a že by Rusko mohlo v budoucnu jeho malou zemi kvůli zmizelým penězům popotahovat.
Druhá věc se týkala vyjednávání s Ukrajinou o podmínkách jejího budoucího členství v Unii, které se nehýbe z místa, a to kvůli neochotě Maďarska souhlasit s otevřením prvních kapitol.
Předseda Evropské rady António Costa vymyslel, že by se o otevírání kapitol mohlo hlasovat většinově a jednomyslnost by byla zapotřebí teprve pro jejich uzavírání. A jsme zase tam, kde jsme byli v prvním případě.
Šlo by o změnu pravidel, která se schvaluje konsenzem, tedy v sedmadvaceti. Nejede přes to vlak, potvrdil Orbán novinářům.
Evropa škodí sama sobě
Je vlastně smutné, či směšné, jak chcete, že si Evropa vlastními pravidly takto svazuje ruce i nohy a škodí jak sama sobě, tak Ukrajině, které chce pomáhat.
Čtěte také
Maďarská animozita vůči Ukrajině se vyhrotila a servilnost vůči Rusku jde už tak daleko, že by ostatní měli vážně přemýšlet nad radikálním řešením, než je Orbánovo počínání dočista ochromí.
„Ukrajina není svrchovanou zemí,“ řekl například maďarský lídr začátkem týdne. Zdůvodnil to tím, že Rusko okupuje pětinu jejího území. Zbytek „přežívá jen s pomocí Západu a zmizí zítra, jakmile tato pomoc ustane“.
Co tedy s tím? Evropa částečně reaguje vznikem „koalice ochotných“. Může také použít klauzuli o „zesílené spolupráci“. V některých případech, typicky v těch, o kterých se diskutovalo v Kodani, však nejde veto obejít beze změny Lisabonské smlouvy.
Orbán to velmi dobře ví a zneužívá existující pravidla tak, jak nikdy neměla být zneužita. Unie doplácí na to, že ji její lídři budovali na principu konsenzu a vzájemné důvěry, které se tehdy zdály být nezpochybnitelné.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
