Karel Barták: Evropská obrana? Zatím jen nesourodá hromada nápadů
Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.
Evropská komise dostala za úkol předložit jakýsi fahrplan do poloviny října. Lídři se pak sejdou o týden později, aby se pokusili učinit aspoň nějaké kroky vpřed.
Čtěte také
Na jedné straně vidíme, že se Evropa opravdu snaží, pod tlakem pokračující ruské agrese proti Ukrajině i naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se konečně začala starat sama o sebe.
Evropská komise plodí jeden nápad za druhým, ačkoli pro to nemá ani expertizu, ani přímé kompetence. Vlády jsou obvykle pro, ale někdy proti. I proto vyzněla kodaňská sešlost jako kakofonie, změť názorů, které nebude snadné srovnat a sladit.
Odstrašit nepřítele
Tak například dnes už okřídlený nápad na budování „dronové zdi“, se kterým přišla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Na první pohled logická reakce na množící se incidenty posledních dní a týdnů. Jenže komise zatím přesně neví, jak by měl fungovat, a nedokáže zaručit jeho účinnost. Dostala nicméně za úkol, aby nápad rozpracovala a předložila 23. října.
Čtěte také
Podobně se vedlo jejímu doporučení, aby se budoucí vojenská pomoc Ukrajině hradila z aktiv ruské centrální banky zadržovaných v Evropě. Na zadní se stavěla hlavně Belgie, jejíž instituce Euroclear tyto finance spravuje; bojí se, že se na ni po válce Rusko zle oboří a bude možná i v právu. Komisi bylo uloženo navrhnout takové záruky, aby se Belgie nemusela strachovat.
Mluvilo se samozřejmě o dalších aspektech rodící se evropské obrany; jako obvykle se debata zacyklila na penězích, protože nikdo neví, jak nové požadavky zaplatit. Členské země NATO se sice zavázaly prudce navyšovat vojenské rozpočty, nikomu se však zatím nechce házet peníze do společného klobouku, bez něhož se evropská obrana však nehne z místa. V současném rozpočtu na ni nebylo pamatováno a ten příští bude platit až od roku 2028.
Čtěte také
Ozvaly se také vlády evropského jihu, zejména Řecka a Itálie, které mají dojem, že se tady nadržuje východnímu křídlu, zatímco oni mají také své bezpečnostní potřeby. Kamenem úrazu se stala přílišná aktivita Evropské komise – řada premiérů připomínala, že obrana je a musí zůstat národní doménou a že by se ambiciózní von der Leyenová neměla cpát do věcí, které jí nepřísluší.
Předseda Evropské rady António Costa se snažil napětí ochladit návrhem, aby se komisi dál dávaly úkoly, ale rozhodování a dohled prováděli ministři obrany, kteří se budou scházet co nejčastěji.
Cesta k autonomní evropské obraně bude tedy ještě krkolomná a klikatá. Čas přitom naléhavě utíká, žádný mír na Ukrajině není v dohledu a americký prezident může kdykoli dát od Evropy ruce pryč. Evropané by se neměli zaseknout na kompetenčních či finančních sporech. Celkem dobře popsal hlavní cíl prezident Macron: „Klíčem je naše schopnost odstrašit nepřítele. Lepší, než stavět dronovou zeď, je přesvědčit protivníka, že není v jeho zájmu na nás jakékoli drony vysílat.“ Což je snazší říct, než udělat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
