Karel Barták: Evropská komise vyhrála první bitvu o rozpočet, to hlavní však teprve přijde
Poslanci většinových frakcí v Evropském parlamentu se pokusili prosadit svou autoritu při schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie tím, že dosti rozhodně odmítli červencový návrh Evropské komise. Hodili však ručník do ringu, jakmile jim předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyšla jen trošku vstříc.
Tak by se dala popsat první dramatická zápletka při schvalování tohoto zcela nejdůležitějšího evropského aktu, který potrvá do poloviny roku 2027.
Čtěte také
Komise navrhla pro léta 2028–2034 rekordně vysoký „víceletý finanční rámec“, v nebývalé výši dvou bilionů eur, tedy skoro 50 bilionů korun. Kolem 600 miliard ale bude stát splácení minulých dluhů, zejména postcovidového Fondu obnovy, takže to nebude zase taková hitparáda.
V této fázi se však zatím jedná pouze o struktuře – konkrétní čísla, tedy kolik pro kterou kapitolu, a také příjmová stránka rozpočtu, přijdou na pořad dne později; pak to bude teprve šrumec.
Vlna popuzení
Von der Leyenová se mohla spokojit s tím, že by víceméně opsala minulé sedmileté rozpočty. Ale nechtěla. Argumentuje, že při dnešních krizích a výzvách nemůže Unie hospodařit jako před 30 nebo i pěti lety.
Čtěte také
Investovat většinu evropských peněz do podpory chudším regionům a do zemědělské politiky neobstojí v době, kdy jsou zapotřebí peníze na obranu, na bezpečnost, na konkurenceschopnost průmyslu, na řešení migrace, na omezování ekonomických závislostí, na dohánění zpoždění ve špičkových technologiích a tak dále.
Valná část členských zemí byla zprvu popuzena. Komise sklidila v létě spoustu kritiky. Také Česko nebylo spokojeno, logicky, jako dosud čistý příjemce z evropských fondů by na změně struktury pravděpodobně tratilo.
Zemědělci nepokojně hlučeli – ještě minulý týden se 21 ministrů zemědělství včetně toho českého vyslovilo pro zachování specifické kapitoly pro zemědělství v budoucím rozpočtovém zákonu.
Paskvil?
Přesto členské státy nakonec souhlasily, že budou o rozpočtu jednat na základě komisního návrhu. Tedy vycházet z předpokladu, že peníze na soudržnost a zemědělství budou vládám svěřovány na základě milníků, jejichž plnění bude Komise kontrolovat, podle vzoru zmíněného Fondu obnovy.
Čtěte také
Státy budou samy rozhodovat, jakým dotacím dají přednost. V ústupcích parlamentu von der Leyenová slíbila, že nějaké závazné limity přece jen budou – nejméně 218 miliard eur pro chudší regiony a 293 miliard pro zemědělce.
To víceméně stačilo, aby se europoslanci ze středových stran prozatím uklidnili. Ti opoziční, zejména z Patriotů pro Evropu, kam patří české vládní hnutí ANO, nadále považují návrh Komise za paskvil a žádají, aby byl předělán.
Míček na straně vlád
Budoucí rozpočet bude platit v Evropě přelomu druhého a třetího desetiletí dvacátých let, která bude mít jen málo společného s dosavadními časy. Komise se na to pokouší reagovat omezováním počtu kapitol, nárůstem prostředků na vědu, výzkum, inovace či společné zahraniční a bezpečnostní výdaje.
A také vyšší flexibilitou, možností přelévat peníze z kapitoly do kapitoly a pružně rozpočet z roku na rok modifikovat podle měnících se potřeb.
Míček je nyní na straně vlád členských států. Dánsko jako předsedající země do prosincové schůze Evropské rady předloží kompromis ohledně struktury. Pokud dojde ke shodě, začnou se ministři i premiéři bavit o penězích. Rok a půl se může zdát jako dlouhá doba, ale na takto obrovský a spory opředený úkol to bude sotva stačit.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
