Karel Barták: Evropská komise navrhuje pro EU nové „vlastní“ zdroje příjmů

23. prosinec 2021

Když Evropská komise navrhla loni členským státům, že mezi ně rozdělí 750 miliard eur vypůjčených na mezinárodním trhu na obnovu ekonomik postižených pandemií, slíbila také, že navrhne dodatečné příjmové kanály, které umožní tyto dluhy splácet. Nyní tedy předložila první takový „balíček“ zahrnující tři nové „vlastní zdroje“.

Pokud je členské státy a Evropský parlament schválí, posílí tak významně do budoucna nadnárodní integrační charakter EU a také autonomii jejích institucí EU, jako je právě komise.

Čtěte také

Zaprvé se navrhuje, aby příjmy generované z obchodu s emisními povolenkami nesměřovaly jako dosud do národních rozpočtů, ale aby 25 procent z nich šlo do pokladny EU.

Druhým zdrojem má být clo vybírané při dovozu do EU ze zboží, jehož výroba byla energeticky náročná.

Třetím zdrojem pak má být 15 procent z takzvané reziduální daně ze zisků stovky největších světových korporací, na které se na podzim dohodla skupina průmyslových zemí G20.

Suma sumárum Komise odhaduje, že by se z těchto tří zdrojů mohlo nasbírat až 17 miliard eur ročně.

Návrh nyní dostaly členské státy, které o něm musí rozhodnout jednomyslně. Nebude to vůbec snadné, protože řada vlád nerada přiznává Evropské komisi dodatečné pravomoci v daňové oblasti. Komisař Johannes Hahn doufá, že se podaří je přesvědčit, stejně jako se to povedlo při těžkém jednání o společném zadlužení na konci roku 2020.

Dočasná operace?

Hlavním argumentem podle něj je, že pokud nebudou k dispozici společné peníze, budou dluhy muset uhradit národní vlády, nebo se budou muset dohodnout na osekání stávajícího i příštího sedmiletého rozpočtu; do takového jednání se nikdo nepohrne.

Z dnešního pohledu je zřejmé, že pro vlády „sedmadvacítky“ bude snazší schválit pár společných daní a nechat jejich vybírání v rukou Komise než se dohadovat o rozpočtových škrtech.

Čtěte také

Líbit se nebude ani zdanění obchodu s emisními povolenkami, jejichž cena neustále roste a tudíž také zájem o příjmy z nich. Česko a další státy mají pochybnosti o tom, zda je moudré tyto povolenky uplatňovat také na silniční dopravu a na budovy. Mimoto si nejedna vláda spočítá, kolik by na povolenkách vydělala, kdyby nemusela čtvrtinu příjmů odevzdávat do Bruselu.

Největším problémem v této souvislosti může být i to, že Unie bude splácet dluhy, které různě prospěly různým zemím, a to z peněz, které také přitečou diferencovaně, přičemž zisky a ztráty se nebudou překrývat. Například Francie odevzdá méně peněz z prodeje povolenek, protože její jaderné elektrárny neznečišťují. Naopak Polsko, které vyrábí elektřinu ze 70 procent z uhlí, zaplatí mnohem víc.

Hahn uznal, že toto bude při jednání problém, a oznámil, že Komise navrhne stropy pro země, které by platily nejvíc, a naopak povinné prahy pro ty, jež by odváděly nejméně.

Karel Barták

Stoupenci evropské integrace vždycky toužili po tom, aby společenství mělo vlastní životodárnou mízu a nemuselo se spoléhat na kolísavé dohody vrtošivých členských zemí. Příspěvky členských států zůstávají naprosto největším a nejdůležitějším zdrojem financí a pokusy to změnit v minulosti několikrát ztroskotaly.

Dnešní situace je nebývalá v tom, že jde o splácení bezprecedentního společného dluhu, je to tedy prezentováno jako dočasná operace. Ale je jasné, že jakmile se příjmové kanály vykopají, mohly by zůstat v provozu.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio