Karel Barták: Evropa obtížně vymýšlí, jak za zmrazené ruské peníze dozbrojit Ukrajinu
V kuloárech evropských institucí se už nejméně rok debatuje o tom, jak využít ruské státní peníze obstavené na účtech v Evropské unii ve prospěch Ukrajiny. Na první pohled se může zdát, že je to prosté – Rusko každodenně ničí infrastruktury, domy, životy v sousední zemi. Logicky by za to mělo jednoho dne zaplatit. Proč tedy rovnou jeho peníze, které se na začátku války v roce 2022 ocitly v rukou evropských finančních ústavů, nepoužít na tento účel?
Jenže je to o chlup složitější. Většina ze 180 miliard eur, tedy asi 4,5 bilionu korun, byla převedena do správy belgické finanční instituce Euroclear. A ta se obává, a spolu s ní i belgická vláda, že Rusko, které považuje takovou operaci za protiprávní, po skončení války částku arbitrážně vymůže a malá Belgie se ocitne v prekérní situaci.
Panují i jiné obavy. Například z toho, že takový počin ohrozí pověst eurozóny jako bezpečného útočiště pro uložené peníze z celého světa. Nebo z toho, že se Vladimir Putin pomstí a oškube evropské banky a další podniky, které i po třech a půl letech války v Rusku nadále působí – a mnohdy vydělávají slušné peníze.
Půjčka
Napřed Unie rozhodla, že nechá ruská aktiva na pokoji a bude pro ukrajinské potřeby využívat jen úroky, které z nich plynou; to prošlo víceméně hladce.
Čtěte také
Jenže potřeby Ukrajiny jsou obrovské a ochota vlád členských zemí Unie sypat dál peníze do její obrany a správy není bezbřehá tváří v tvář ne vždy nadšeným voličům. Politikům nedává spát lákavá představa, že by se ruská mana zaseknutá v Evropě dala přece jen využít.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tak přišla s nápadem, že by se 140 ze zmíněných 180 miliard pro Ukrajinu použily na nákup zbraní a jiné potřeby, ale ve formě půjčky.
Předpokládá, že uzavření míru budou doprovázet nějaké povinné reparace ze strany Ruska za způsobené škody. Ty by mohly hravě přesáhnout oněch 140 miliard eur, takže Ukrajina by nemusela nic splácet a Rusko by nemuselo tolik platit, už by bylo jaksi hotovo.
Záruka evropských zemí
Háček je v tom, že tato konstrukce, jakkoli věrohodná, nemusí vůbec nastat. A že Rusko může jednoho dne chtít své státní finance zpět.
Čtěte také
Pro tento případ, a také aby se ošetřily belgické obavy, bylo vymyšleno, že by se za půjčky Ukrajině, které nebudou nikdy splaceny, zaručily evropské země, zvláště ty velké.
Jenže těm se to tak docela nelíbí – například po uši zadlužená Francie si myslí, že by se měl na to použít evropský rozpočet. Což ovšem nejde, protože bruselská kasa je prázdná a příští rozpočtové období začíná až v roce 2028.
Předseda Evropské rady António Costa v dopise premiérům a prezidentům napsal, že od schůze svolané na příští týden očekává pevný závazek financovat Ukrajinu v příštích letech. Opatrně dodal, že by se přitom měly vzít v úvahu možné způsoby, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy.
Většina zemí ho podporuje, včetně Česka. Ne však všechny.
A tak to v tuto chvíli spíš vypadá, že ruské peníze zůstanou v belgické kasičce a vlády sedmadvacítky se budou muset na ukrajinskou pomoc zase bolestně skládat. O to váhavěji, že veřejné mínění v řadě zemí, počínaje Českem, je dalšímu financování protiruské obrany na Ukrajině stále méně nakloněno.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
