Karel Barták: Evropa chce masově investovat do umělé inteligence, má však na to?
Vyhrocení vztahů se Spojenými státy posunulo evropské priority nejen v oblasti obrany a bezpečnosti. Ačkoli to v našich končinách prošlo bez většího zájmu, vytyčila Evropská komise superambiciózní plán na dosažení a posílení evropské digitální svrchovanosti, jehož klíčovou součástí je mimořádná podpora rozvoji umělé inteligence.
Komise nazvala svůj návrh „AI Continent Action Plan“; až neobvykle bombasticky v něm vyhlásila úmysl dohnat, ba předehnat v této oblasti Spojené státy a Čínu. Tedy nadlidský úkol, vezmeme-li v potaz momentální stav, kdy Evropa za oběma rivaly hluboce zaostává.
Čtěte také
Nebo jen bezprostřední plány do budoucna, kdy Spojené státy míní nasypat do zajištění americké převahy v umělé inteligenci 500 miliard dolarů a kdy Čína se svou aplikací Deepseek předhání všechny dosavadní soupeře.
Podle údajů Eurostatu používá umělou inteligenci pouze 13,5 procenta evropských podniků. „Starý kontinent“ závisí při jejím využívání ze 70 procent na „cloudu“, jehož provozovatelé jako Google, Amazon či Microsoft jsou samí Američané, se všemi z toho plynoucími důsledky, včetně sběru dat a zisků.
Čtěte také
Strategie datové unie
Pokud se Evropa má vymanit z této závislosti, bude potřebovat obrovské množství peněz, čipů a dat. A bude muset jednat rychle, aby jí dál neujížděl vlak. Podle Evropského účetního dvora by měl trh s technologiemi produkujícími umělou inteligenci růst do roku 2030 o téměř 16 procent ročně a v roce 2032 by jeho hodnota měla dosáhnout 680 miliard eur.
Komise navrhuje, aby Evropská unie konala v pěti směrech. Ten první, nejpozoruhodnější, spočívá ve výstavbě „továren na umělou inteligenci“, ba „gigatováren“, tedy obrovských datových center vybavených stovkami tisíc čipů generujících výpočetní sílu schopnou konkurovat zahraničním modelům.
Prvních 13 těchto továren se už buduje, zejména v Německu a ve Francii; komise do nich hodlá investovat 20 miliard eur z nového nástroje nazvaného InvestAI, který by měl postupem času nakynout na 200 miliard. Peníze prý přijdou hlavně ze soukromých zdrojů.
Čtěte také
Kapacita těchto center, které budou nový ekosystém soustavně krmit daty, se má podle plánu komise za pět až sedm let ztrojnásobit. Zároveň bude vznikat evropský cloud, a to na základě nového zákona o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence. „Strategie datové unie“ má vést ke vzniku skutečného trhu s daty v rámci EU. Aby měl tyto systémy kdo obsluhovat, navrhuje komise speciální podporu pro výcvik a proškolování odborníků na tuto oblast.
Ambice v oblasti umělé inteligence správně reagují na její překotný rozvoj, včetně jeho mnohdy nepředvídatelných důsledků. Na druhé straně nejsou zcela v souladu s loňským Aktem o umělé inteligenci, který komise protlačila s fanfárami a dnes v tichosti navrhuje zmírnění jím zaváděné regulace, protože se stává handicapem pro evropské podniky.
Opět se stalo, jako v případě některých součástí Green Dealu, že Evropa dala přednost regulaci před praktickou politikou, takže se sama střelila do nohy ve chvíli, kdy zbytek světa uháněl kupředu.
Dnes se to komise snaží napravit, otázkou však je, zda bere dostatečně v potaz rizika, které masové využití umělé inteligence do budoucna představuje. Její prezentaci by v každém případě slušelo více realismu a pokory – dohánění a předhánění už tady kdysi bylo a k ničemu dobrému to nevedlo.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
