Karel Barták: EU zvládla první etapu, pokračování bude těžké
Evropská unie pomůže členským zemím čelit ekonomickým a sociálním dopadům koronavirové epidemie tím, že jim umožní výhodné půjčky v hodnotě přes půl bilionu eur, tedy kolem 13 bilionů korun.
Dohodu ministrů financí musí ještě formálně schválit Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti, ale na spuštění balíčku opatření už se pracuje.
Čtěte také
Po psychodramatu, kdy se země evropského Severu a Jihu dostaly do bezvýchodného klinče, je to velmi dobrá zpráva. Ne ani tak kvůli úctyhodnému finančnímu objemu, jako kvůli tomu, že Evropa prokázala svou akceschopnost a smysl pro solidaritu v okamžiku, kdy ji mnozí zatracovali jako neúčinnou, dokonce zbytečnou.
Země eurozóny si budou moct záhy půjčovat z jejího záchranného fondu, kde je k dispozici 240 miliard. Státy mimo eurozónu, tedy i Česko, mohou dosáhnout na 50 miliard z návazného fondu BPI. Všechny pak budou mít možnost podpořit své podniky půjčkami od Evropské investiční banky, která nabízí 200 miliard, a investovat 100 miliard do udržení zaměstnanosti – tyto peníze si na mezinárodních trzích vypůjčí Evropská komise.
Tento úkol tedy Unie zvládla, i když na poslední chvíli a s odřenýma ušima. Vzhledem k tomu, co se dnes v Evropě děje a jaké výzvy členské státy čekají, jde však jen o první krok. Očekává se propad ekonomik o čtyři až deset procent.
Postoj české vlády
Státy horečně navyšují rozpočtové deficity. To, co si dnes půjčí, budou jednoho dne muset splatit. Kde je tedy ona obdoba Marshallova plánu, po které volají premiéři Itálie a Španělska, a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, onen životodárný kyslík pro strádající ekonomiky?
Čtěte také
Podle šéfky komise i jejího předchůdce Jean-Clauda Junckera by se takovou injekcí měl stát budoucí sedmiletý rozpočet EU na léta 2021–2027. V únoru se na něm lídři členských zemí neshodli. Tehdy ovšem ještě neřádila pandemie.
Dnes je situace diametrálně odlišná, myslí si řada vlád. Rozpočet, který by podstatně přesáhl jedno procento výkonu evropských ekonomik a byl by výrazně orientován na zmírnění hospodářské recese, by byl podle nich tím nejlogičtějším, nejčistším a nejvíce solidárním řešením. Všimněme si, že země, které by takový rozpočet nejvíce financovaly, jako Německo, Nizozemsko nebo třeba Rakousko, zatím úporně mlčí.
Online summit v nejbližších dnech může být tedy opět napjatý a patový. Tím spíš, že devět chudších zemí eurozóny naléhá na sdílení společných budoucích dluhů prostřednictvím emise takzvaných korona dluhopisů, to ale ty bohatší rozhodně odmítají. Nad Unií se stále vznáší otázka, kde jsou meze solidárního počínání a jaké chování vůči ostatním je ještě přijatelné pro domácí veřejné mínění. Jako vždy kvadratura kruhu.
Postoj české vlády k tomuto všemu zatím není vůbec jasný. Premiér ani ministři o tom nemluví. Nevíme ani, jestli má Česko v úmyslu se zajímat o půjčky, které budou k dispozici v rámci prvního balíčku. Revoluční úlevy v rámci eurozóny se nás netýkají, stejně jako její vnitřní tahanice o dluhopisy. Na vědeckých programech financovaných Unií a zaměřených na COVID-19 se nepodílíme. O koordinaci ministrů zdravotnictví nebo vnitra nikdo neinformuje. Jako bychom v Evropské unii v těchto těžkých časech ani nebyli.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
