Karel Barták: EU zatím ponechá volnější pravidla veřejné podpory, zadlužovat se dál nebude

11. únor 2023

Názory a argumenty

Přísná regulace poskytování veřejné podpory je součástí svatosvatých pravidel hospodářské soutěže, která představují páteř funkčního společného trhu Evropské unie. Ten je pak z hospodářského hlediska nejvýznamnějším výdobytkem evropské integrace. Vnitřní trh EU, složité předivo směrnic a nařízení, umožňuje volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Pro exportně orientovanou ekonomiku jako je ta česká je to dar z nebes – a hlavní argument pro obhajobu českého členství v Unii.

Přesto se nejvyšší politikové členských zemí v pátek nad ránem usnesli, že budou uplatňovat volnější pravidla poskytování veřejné podpory pro své průmyslové podniky orientované na takzvanou zelenou výrobu.

Čtěte také

Karel Barták: Množí se návrhy, jak odpovědět na americký „zelený protekcionismus,“ země EU se však musí dohodnout mezi sebou

Souhlasili také s tím, aby Evropská komise zkoumala, kolik je volných peněz v různých dotačních programech, a navrhla jejich využití pro nápravu nerovnováh, které budou masivnějšími státními podporami některých vlád způsobeny. Zadělali tak na přeorání pravidel vnitřního trhu, který, zdálo se, dosud fungoval ku spokojenosti všech.

Jenže svět se vyvíjí, pravidla mezinárodního obchodu již málokdo ctí a každý z velkých světových hráčů bude hrát čím dál tím bezohledněji sám na sebe. Evropa se bude muset přizpůsobit. Podnětem se stal loňský americký zákon, který nabízí 369 miliard dolarů úlev pro podniky orientované na zelenou výrobu, tedy zboží, které nepoškozuje planetu a je vyráběno šetrným způsobem.

Čtěte také

Ondřej Houska: Problémy společného evropského trhu

Evropa tomu tleská, ovšem až na to, že americká mana je k dispozici pouze americkým firmám; jejich evropské konkurenty naopak vyřazuje ze hry.

Napřed začaly bít na poplach Francie a Německo, tedy největší evropští vývozci do Spojených států. Rychle navrhly, aby EU podstatně uvolnila svá pravidla veřejné podpory, tedy aby mohly samy nasypat peníze do Peugeota, BMW, Siemense nebo Alsthomu a zachránit, ba posílit jejich postavení na světovém trhu.

Čtěte také

Evropskou ekonomiku neporazí ani válka. Jen musíme přečkat ten uměle vytvářený nedostatek, nabádá rektor a ekonom Schwarz

To se ovšem nelíbilo naprosté většině ostatních členských zemí včetně Česka, které se obávají takového rozkolísání společného trhu, že přestane být férovým kolbištěm pro všechny evropské hráče. Evropská komise do debaty vstoupila s návrhem, aby se vzniklé nerovnosti a újmy těm menším kompenzovaly z evropských peněz.

Evropská rada se v pátek nad ránem přidržela nástřelu Evropské komise z minulého týdne. Jít dál by bylo vyžadovalo mnohem víc času na debatu, která hrozila být třaskavá. V každém případě se tohoto supercitlivého tématu ujala a bude se mu věnovat dál. Vrátí se k němu na řádné březnové schůzi, pro kterou Komise slibuje už několik podstatných návrhů legislativy.

Velké evropské téma

Květnový summit by pak mohl mít na pořadu dne už přímo vznik mnohamiliardového „fondu svrchovanosti“, který v celém zapeklitém klubku problémů představuje nejspornější, ale z hlediska budoucnosti také nejzajímavější element.

Čtěte také

Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme. Teď se vyplatí vyčkávat, míní ekonom Lízal

Máme tedy na stole nové velké evropské téma. Nevyvolalo ho ani americké sobectví, ani bezohlednost Francie a Německa; to jsou jen doprovodné jevy. I bez nich je jasné, že evropský průmysl stárne, že mu v mnoha směrech ujíždí vlak špičkových technologií.

Že musí spoléhat na čipy a jiné polotovary odjinud, že nemá surovinovou základnu a že mu utíkají objevy, vynálezy a inovace, i kvůli nedostatečnému propojení s výzkumem. Že většina slibných startupů končí v amerických rukách a že evropští pracující nemají často dovednosti potřebné ve 21. století.