Karel Barták: EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka
Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.
Není to možná ideální řešení, ale Evropská unie se dokázala dohodnout. Dostála svým slibům, což je silný vzkaz nejen do Kyjeva, ale také do Moskvy a Washingtonu.
Čtěte také
Souhlasily všechny unijní vlády kromě Maďarska, Slovenska a také Česka. Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš si vyjednali výjimku; pokud by bylo třeba za dluh ručit, tedy sáhnut do vlastní kapsy, jejich zemí se to týkat nebude. V usnesení summitu je doslova a poněkud šroubovaně napsáno: „Jakákoli mobilizace zdrojů jako záruka této půjčky nebude mít dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska.“
Andrej Babiš může namítat, že zatímco on se vším souhlasil a nechtěl jen případně ručit českými penězi, Maďaři a Slováci odmítli jakoukoli pomoc Ukrajině. Takové odstíny jsou však nad běžnou rozlišovací schopnost. Česko se jeho přičiněním ocitlo v jednom pytli se zeměmi, které provozují prokremelskou politiku a fungují v Evropě jako ruská pátá kolona.
Belgický souhlas
Unijní lídři si už nějakou dobu lámou hlavu nad tím, jak zařídit, aby Maďarsko unii opustilo. Orbán a Fico jsou páriové na vrcholné evropské scéně. Babiš se zjevně hrne, aby se k nim připojil.
Čtěte také
Potvrzují se obavy ze vzniku jakési neformální středoevropské Visegrádské trojky, která bude v Evropě hrát destrukční roli.
Na druhé straně bychom se neměli divit – už před odjezdem na bruselské rokování Babiš sliboval, že Česko nebude nikterak ručit za takzvanou reparační půjčku, která byla ve hře jako hlavní téma summitu.
Když se ji nepodařilo prosadit a unie se rozhodla pro společný dluh, pochopil, že i za ten musejí vlády tak či onak ručit – evropský rozpočet není ničím jiným než součtem příspěvků členských zemí. Řekl tedy ne, čímž podle vlastních slov ochránil české lidi, tedy nás všechny, a to před tím, abychom se podíleli na budování hráze ruské rozpínavosti.
Čtěte také
Když se k tomu přičte překotné rozhodnutí nové vlády neuznávat platnou evropskou legislativu, tedy migrační pakt a také nařízení o emisních povolenkách ETS2, míchá tady Babišova vláda koktejl, který bude pro naše partnery v Evropské unii špatně stravitelný.
Můžeme zapomenout na nějaká spojenectví, až půjde o témata, kde budeme opravdu potřebovat ochránit národní zájmy. Dvacet čtyři zemí EU, tedy všichni naši sousedé a partneři na západě, severu i jihu, se k nám obrátí zády.
Ještě ale zpět k onomu dlouhému a úmornému bruselskému rokování. Belgický premiér Bart de Weever nakonec ochránil svou zemi, když nedopustil dohodu o využití zmrazených ruských aktiv jako záruku pro reparační půjčku Ukrajině. S přímým úvěrem však souhlasil. A také s tím, že o ruských penězích na účtu belgické firmy Euroclear se bude dál jednat a nebudou uvolněny dřív, než skončí válka a Rusko zaplatí válečné reparace.
Možná byl příliš opatrný a leckoho rozladil, včetně německého kancléře Friedricha Merze a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Na rozdíl od Andreje Babiše však nebyl ani lakomý, ani neprozřetelný.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
