Karel Barták: EU vzkázala Afgáncům – nechoďte sem, zůstaňte někde tam
Evropská unie vzkázala Afgháncům, kteří prchají před útlakem ze strany islámských radikálů z hnutí Tálibán, aby zůstali doma nebo aspoň v některé z okolních zemí. A hlavně aby se nevydávali až do Evropy. To je stěžejní poselství z prohlášení, na kterém se v úterý na mimořádné schůzi v Bruselu shodli ministři vnitra členských zemí Unie.
Pro odpor části z nich včetně České republiky se do textu nedostalo nic, co by vypadalo jako ochota evropských vlád – nebo aspoň těch, které poslední dvě desetiletí v Afghánistánu bojovaly po boku Spojených států – otevřít své dveře nejzranitelnějším skupinám běžencům nad rámec těch, kteří přistáli v minulých dnech v evakuačních letadlech.
Čtěte také
Evropská unie tak poskytne čtyřnásobek humanitární pomoci plánované původně pro Afghánistán a navýší ji také pro okolní státy. Celkem by mělo jít v první fázi o více než 200 milionů eur a posléze podle dobrých zdrojů až o miliardu.
To by mělo v ideálním světě pomoct vytvořit takové podmínky v Pákistánu, Íránu či Tádžikistánu, aby se migranti nepouštěli s pašeráky lidí dál na Západ.
„Nejlepší způsob, jak se vyhnout migrační krizi, je zabránit humanitární krizi,“ řekla komisařka Ylva Johanssonová. „Všichni si přejí vystříhat se podobné situace, jakou jsme měli v roce 2015,“ shrnula převažující náladu.
Čtěte také
Přes tuto základní shodu se názory evropských vlád na přijímání běženců z Afghánistánu velmi liší. Tak třeba německý ministr Horst Seehofer vyzval všechny, aby se zapojily do dalšího přesídlování. Také Johanssonová žádala o přednostní zacházení se ženami a dětmi a zejména s těmi ženami, které si za poslední desetiletí relativní svobody našly profese jako soudkyně, novinářky či učitelky.
Český ministr Jan Hamáček (ČSSD) však nepřipouští žádné výjimky. „Každý stát dělá, co může, a těch našich skoro 200 lidí je myslím velmi solidní číslo,“ řekl. A dodal, že nad tento rámec Česko nepřijme z Afghánistánu ano nohu.
Zacházení se ženami a dívkami
Kvůli sporu ohledně přístupu k těmto nejzranitelnějším skupinám byla schůze dokonce v jednu chvíli přerušena. Lucembursko naléhalo, aby se Unie k nějaké formě solidarity přece jen zavázala. Česko, Polsko, Maďarsko a také Rakousko a Dánsko však nechtěly do textu pustit nic, co by vypadalo jako příslib a mohlo by tak afghánské uprchlíky podnítit k útěku do Evropy.
Čtěte také
Výzva šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby země, které byly součástí vojenské operace, lidem prchajícím před Tálibánem aspoň trochu pomohly, tak nepadla na úrodnou půdu.
Je jasné, že po nesmírně dramatických dvou týdnech, kdy byl svět doslova přikován k záběrům z kábulského letiště, bude teď největší pozornost upřena na staronové vládce Afghánistánu. Dostojí svým prvním slibům? Nebudou bránit odjet těm, kdo si to budou přát? Nebudou se mstít na spolupracovnících západních armád a misí? Umožní vzdělávání žen a dívek? Nevyženou ženy z práce?
Právě zacházení se ženami a dívkami bude klíčovým hlediskem pro uznání ze strany Evropy, ale také pro poskytnutí rozvojové pomoci, která by mohla jít do miliard eur.
Po minulých zkušenostech Západ Tálibánu logicky nevěří. Ale rád by mu věřil. Rád by si oddechl, že to snad nebude tak zlé.
Johanssonová v úterý tvrdila, že zatím nejsou žádná svědectví o masovějším úprku Afghánců do sousedních zemí. Takže plán EU soustředit se právě na ně by měl zatím stačit.
V říjnu se pak sejde takzvané přesídlovací fórum, na kterém by se mělo mluvit konkrétně o tom, kolika lidem která země nabídne dobrovolně útočiště. Zatím se neví, zda se ho zúčastní Česká republika, ale tipoval bych, že ne.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
