Karel Barták: EU se zasadila o to, aby se snížila ochrana vlků v Evropě
Když velký zlý vlk zadávil v září roku 2022 v Dolním Sasku poníka Dolly, netušil, co tím způsobí svému druhu. Ukázalo se totiž, že nebohý poník patřil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. A jelikož ho měla opravdu ráda, řekla si, že to tak nenechá. Ačkoli legislativní programy Komise ani Rady EU s vlky nepočítaly, uvedla do pohybu proces, který vyvrcholil minulý týden.
EU oficiálně požádala o změnu Bernské úmluvy Rady Evropy, která je podmínkou pro snížení ochrany vlků na našem kontinentu. Šéfka Komise rychle našla spojence mezi evropskými organizacemi farmářů, kteří už dlouho žehrají na to, že množící se vlčí smečky leckde decimují jejich stáda.
Čtěte také
A také mezi pravicovými politiky, zejména z řad lidovců, kteří v podpoře konzervativních farmářů vycítili příležitost vylepšit své vyhlídky před volbami do Evropského parlamentu. Po dlouhých přípravách přistál na stole členských států návrh, aby se vlci v EU těšili nadále nikoli přísné ochraně jako dosud, ale pouze ochraně.
Při jednání se šermovalo těmito čísly: počet vlků v zemích sedmadvacítky neustále roste. Momentálně převyšuje 20 tisíc, tedy je jich dvakrát více než před 10 lety. Ročně vlci zadáví kolem 65 tisíc hospodářských zvířat, zejména ovcí a koz. Je tedy dost důvodů zmírnit jejich ochranu a dovolit je snáze a častěji střílet.
Šalamounské řešení
Odpůrci takové změny poukazují na to, že zvířata zabitá vlky představují jen šest setin procenta z celkového počtu ovcí a koz v Unii, že dosavadní zkušenosti s řízeným a povoleným odstřelem nedokazují, že právě tento způsob regulace snižuje frekvenci útoků, a že zabíjení vlků člověkem vede k narušení struktury a života smeček, ze kterých se pak spíš vydělí nebezpeční samotáři.
Čtěte také
Dokonce sama Komise v pravidelné zprávě o vlcích v roce 2023 napsala, že odlov vlků nemá vliv na četnost jejich útoků na hospodářská zvířata. Prostě levice neví, co dělá pravice. Nebo úředníci netuší, co podniká jejich vrchní velitelka.
V téže době už evropská exekutiva rozběhla opačnou argumentaci, která se přetavila do návrhu na změnu Bernské úmluvy. Ten pak schválily všechny státy s výjimkou Irska a Španělska, tedy také Česko. Většina vlád souhlasila s argumentací, že se vlci do evropské přírody vrátili, natrvalo se v ní zabydleli a není tudíž důvod je dál přehnaně chránit.
Dlouho se debatovalo o tom, zda konečný návrh předložit ministrům zemědělství, kteří by ho byli hladce schválili, nebo ministrům životního prostředí, kteří by tak nadšení nebyli. Nakonec se našlo šalamounské řešení. Akt vyjednali velvyslanci a odmávli ho bez diskuse ministři odpovědní za vnitřní trh a průmysl.
A to proto, aby se stihla notifikace sekretariátu Bernské úmluvy, která změnu předloží ke schválení všem svým signatářům v prosinci. Až se tak stane, bude EU z podnětu Komise pozměňovat svou vlastní směrnici o ochraně přírody a zmírní tak ochranu vlků. Teprve pak bude poník Dolly konečně pomstěn.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka