Karel Barták: EU rozhodla, že nadměrné zisky výrobců energií pomohou zlevnit elektřinu pro spotřebitele

1. říjen 2022

Ministři energetiky 27 členských zemí Evropské unie se v pátek v Bruselu dohodli, že zdaní mimořádné zisky výrobců elektřiny a také dodavatelů fosilních paliv. Takto získané prostředky, celkem kolem 140 miliard eur, budou použity na zlevnění ceny elektřiny pro koncové spotřebitele, domácnosti i podniky. Dohodli se také na povinném snižování spotřeby elektřiny. 

Je to opravdu významný krok k okamžité nápravě dopadů energetické krize na evropské úrovni, a to pod taktovkou českého předsednictví. Českým vyjednavačům patří hold za to, že dokázali najít kompromis ohledně návrhu Evropské komise za pouhé tři týdny; normálně by to trvalo měsíce.

Čtěte také

Podívejme se však trochu na to, co se zatím nedojednalo. Ačkoli titíž ministři požádali začátkem září Evropskou komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrh ohledně zastropování cen plynu, na stůl dostali jen pracovní dokument, který spíše vyzdvihoval nevýhody tohoto postupu. Komise se nečekaně „postavila na zadní“ a setrvala ve svém odporu i poté, co minulý týden podepsali ministři 15 zemí otevřený dopis vyzývající k urychlené fixaci cen plynu na evropské úrovni. Takové kverulantství není běžné ze strany exekutivy, která je ve službách členských států.

Mezi pozorovateli evropského dění se ozvaly hlasy, že příčinou je hlavně odpor Německa k takovému řešení – a to ve chvíli, kdy si Německo samo schválilo obrovskou sumu 200 miliard eur na stejné účely. Svádí to k nepěknému podezření, že se zde hraje nejen o energie, ovšem i o celkové konkurenční postavení.

Ale zpět k páteční mimořádné schůzi. Komisařka Kadri Simsonová novinářům řekla, že výměna názorů byla „otevřená a upřímná“, což v diplomatické řeči znamená pěkně ostrou debatu. Uznala, že komise bude muset rychle předložit nějaký návrh na snížení cen plynu, a to pokud možno do neformálního summitu, který se sejde v Praze už příští pátek.

Iberská cesta

Čtěte také

Nejmenším společným jmenovatelem by se mohla stát volba takzvané iberské cesty, kdy by, zjednodušeně, všechny země EU po vzoru Španělska a Portugalska stanovily limit pro cenu plynu používaného k výrobě elektřiny, která by tak výrazně zlevnila.

Další možností, o které se uvažuje, je stanovit pružnou cenu veškerého dováženého zemního plynu, která by se pohybovala o několik procentních bodů nad cenou, za kterou se plyn momentálně obchoduje na světovém trhu; komise je k tomuto ambicióznímu návrhu skeptická. Obává se, že by vedlo k narušení mezinárodního trhu s plynem a že by nižší cena plynu mohla opět podnítit jeho spotřebu, což by bylo kontraproduktivní.

Karel Barták

Všemi předloženými návrhy se bude teď urychleně zabývat expertní skupina, která vygeneruje alternativy. Komise také (konečně) navrhne mechanismus společných nákupů plynu pro celou unii, po které řada ministrů také volala.

Ceny energií se v Evropě zvyšují už od loňského podzimu. Počínaje ruskou invazí proti Ukrajině a prudkým omezením dodávek plynu z Ruska se tento trend výrazně zdramatizoval. Politikové i novináři s údivem zjistili, že trh, který léta normálně fungoval a nikdo si ho nevšímal, není na takové mimořádné změny nastaven. Přesto přetrvává značný odpor k jeho zásadní revizi, takže se unie omezuje na krátkodobá nápravná opatření. I ta jsou však lepší než nic. České předsednictví zatím vyjednalo dvě – ministr Síkela slíbil, že i ohledně cen plynu je připraveno jednat velice rychle, jakmile od komise obdrží ucelené legislativní návrhy.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio