Karel Barták: EPP žádá přehodnocení evropské „automobilové“ politiky
Nejsilnější politická frakce v Evropském parlamentu požaduje revizi evropských zákonů z balíku Fit for 55, které se se týkají automobilů se spalovacími motory a jsou trnem v oku řadě vlád a většině automobilek. Evropská lidová strana (EPP) požaduje, aby Unie rozložila do tří let aplikaci povinnosti dodržovat zpřísněné emisní limity pro nová „klasická“ auta, které formálně vstupuje v platnost od 1. ledna 2025, tedy za dva týdny.
Frakce také chce, aby Evropská unie zmírnila vyhlášený úmysl zakázat od roku 2035 prodej nových aut se spalovacími motory, tedy vzala v potaz zelenou pro vozidla na alternativní paliva.
Čtěte také
Oficiální stanovisko lidovců je nakonec slabší, než se očekávalo. Frakce původně vyhrožovala požadavkem, aby pokuty za nedodržení emisních limitů byly docela zrušeny a aby se Evropská komise zavázala k rychlé revizi závazku pro rok 2035.
Vytváří se tak nadějný prostor pro kompromis, o který by se mohla opřít Evropská komise při přípravě vlastních návrhů.
Předsedkyně Ursula von der Leyenová slíbila, že stesky automobilového průmyslu vyslyší – hodlá s ním vést „strategický dialog“, na kterém se bude osobně podílet.
Netrestat
Postoj lidovců je třeba brát vážně. Nejenže jde o nejsilnější politický klub v europarlamentu, ale hlásí se k nim 14 z 27 politických lídrů členských států, takže vévodí Evropské radě. Do svých řad počítají také většinu členů nové Evropské komise včetně její předsedkyně.
Evropský automobilový průmysl, který zaměstnává skoro 14 milionů lidí, prochází turbulencemi způsobenými klesající poptávkou, sílící čínskou konkurencí a nečekaně slabým zájmem o elektrická auta.
Čtěte také
Za této situace, kterou v roce 2022 málokdo předpovídal, je logické a vlastně správné zpochybňovat závazky plynoucí z Green Dealu, které se jeví jako škodlivé pro konkurenceschopnost tohoto klíčového sektoru.
Důsledky trestání pokutami by za těchto okolností byly kontraproduktivní – poškodily by výrobce, kteří nemohli plnění ovlivnit. A to v době, kdy čelí zvýšené zahraniční konkurenci. Proto požadavek, aby případně vybrané pokuty zamířily zpět do tohoto sektoru, nikoli do rozpočtu Unie.
Na formulaci šestistránkového stanoviska se výrazně podíleli čeští europoslanci Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Spojili tak síly se snahou české vlády, která se postavila spolu s Itálií do čela skupiny zemí požadujících revizi.
Je to dobrá ukázka toho, jak se čeští politikové naučili prosazovat svou v institucích Unie, hledat spojence a případně domlouvat i kompromisní stanoviska, byť třeba neodpovídají jejích původním, podstatně radikálnějším požadavkům.
Hledání kompromisu
V tuto chvíli se tedy optimisticky rýsuje kompromisní cesta – nebude se nic rušit, upraví se implementační pravidla pro dodržování emisních limitů tak, aby se automobilkám vytvořil dodatečný prostor se jim přizpůsobit.
Tedy aby začaly nabízet na trhu taková elektrická auta, která osloví spotřebitele a budou stejně drahá a stejně dobrá jako ta čínská. Vlády by měly s posunem termínů také souhlasit, protože část viny za nedostatečnou dobíjecí infrastrukturu padá právě na ně.
Podle Komise patří záchrana automobilového průmyslu k prioritám. Předpokládejme, že se jí bude věnovat v širším kontextu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který obecně trpí vysokými cenami energií, slabou veřejnou podporou inovacím, závislostí na dovozu strategických surovin a polotovarů, mimo jiné. První návrhy mají být předloženy koncem ledna.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
