Karel Barták: Čeští ministři na úvodním grilu v Evropském parlamentu vesměs obstáli

Na vysvětlenou dodejme, že takovýto tvrdý chlebíček zažívají politikové skoro každé předsednické země, která se ujímá žezla na začátku července – vždycky je zde snaha stihnout maximum do srpnové přestávky, která druhé předsednictví v daném kalendářním roce vlastně o měsíc zkracuje.

Čtěte také

Jiří Pehe: Fiala představil v europarlamentu priority českého předsednictví EU, neřekl ale, jak je chceme realizovat

Na rozdíl od ministerských neformálek je slyšení ve výborech europarlamentu veřejné a tudíž zajímavější. Na gril bylo v prvních třech dnech tohoto týdne pozváno hned 12 členů české vlády, přičemž každé slyšení trvalo nejméně dvě hodiny, to máme bratru 24 hodin dialogu.

Dlužno podotknout, že šlo vesměs o zdvořilé výměny názorů, jiskření bylo docela málo, ale sama škála probíraných témat dobře připomněla rozsah, hloubku a složitost evropských politik a z nich plynoucí legislativy.

Pro ministry to byla dobrá škola, protože dotazy šly mnohdy do hloubky, nejednou se týkaly zdánlivých podrobností, některé byly záludné. Zástupci české vlády si s nimi až na výjimky poradili, což svědčí přinejmenším o svědomité přípravě.

Vodíková budoucnost?

Jsme na začátku předsednictví, nešlo tedy o nějaké bilancování, ale spíše o prezentaci priorit, které jsou notoricky známé. Nečekaných informací bylo jako šafránu, ale byly.

Čtěte také

Karel Barták: Česká republika předsedá Radě Evropský unie

Tak například ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková oznámila, že už v pondělí byl zahájen „trialog“ mezi evropskými institucemi o konečném znění dvou zákonů z klimatického balíku Fit for 55; do té doby se mělo za to,  že to bude až v září. Hubáčková tak předvedla český „tah na branku“ a slíbila poslancům, že se vynasnaží celou sadu nových norem dotlačit do finále před koncem roku.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se zase nečekaně vyznal ze své náklonnosti k vodíku jako energetickému zdroji blízké budoucnosti. Přípravu strategie pro jeho využití označil za prioritu českého předsednictví. Řekl doslova, že „vodík bude hrát významnou, ne-li nejvýznamnější roli při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“.

Dosud se v české kotlině o vodíku takto optimisticky nemluvilo. Ministr dopravy Martin Kupka se zase blýskl až lyrickou láskou k rychlovlakům – ačkoli ví, že se za půl roku sotva něco stane, chce položit základy pro urychlené budování těchto tratí ve střední Evropě, která v tomto směru trestuhodně zaspala.

Horké chvilky

Jako červená nit se vystoupeními vinula reakce Evropy na ruskou invazi na Ukrajině. Ministr kultury Martin Baxa chce shánět peníze na obnovu poničeného ukrajinského kulturního dědictví. Jeho kolega pro školství Vladimír Balaš by zase rád mobilizoval evropské fondy na podporu dětí ukrajinských uprchlíků, které se potýkají s učivem v cizích jazycích.

Ministr Kupka navrhuje financovat železniční trať o stejném rozchodu mezi Ukrajinou a Západem, což by vedle symbolického významu bylo praktické pro vývoz obilí i dovoz zbraní. O potřebě dostat ukrajinské obilí k odběratelům mluvil hodně také ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se zapotil, když mu europoslanci vyčítali, že Česko stále ještě neratifikovalo istanbulskou úmluvu o potírání násilí vůči ženám.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Pokusil se z toho vyvlíknout tím, že si nasadil evropský klobouk – já jsem předseda Rady EU, vysvětloval, co já můžu dělat s vládami a parlamenty v členských zemích, včetně té mojí. Poslanci mu to ovšem nezbaštili. Ačkoli Česko předsedá Radě EU, je to pořád Česko.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu