Karel Barták: Český plán obnovy musí být hotov do několika týdnů

V uplynulém týdnu vstoupilo v platnost loni schválené nařízení Evropské unie, kterým se tento bezprecedentní evropský program spouští; od této chvíle do konce dubna běží lhůta, během které mají členské státy své plány Evropské komisi odevzdat.

Čtěte také

Petr Šabata: Miliardy z evropského fondu obnovy budou pro Česko prokletím

Česká vláda pracuje na tomto úkolu už od loňského října. Tehdy poslala jako jedna z prvních do Bruselu pracovní verzi svého plánu, která sklidila nejen spoustu připomínek Evropské komise, ale také kritiku profesních svazů, sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších aktérů.

Nejčastěji poukazovaly na nekoncepčnost českého nástřelu, který údajně nesplňuje klíčovou podmínku kombinace investic a podpory ekonomických reforem. Vyčítaly mu, že se místo toho zaměřuje na látání děr ve státním rozpočtu a jen formálně naplňuje předepsané podmínky, zejména pokud jde o investice do ochrany klimatu a digitalizace.

Sedm pilířů

Z konečného dokumentu, na kterém pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, zatím mnoho neprosáklo. Z toho, co se ví, vyplývá, že vláda míní peníze použít na sedm hlavních účelů, takzvaných pilířů, přičemž více než polovina ze zmíněných 180 miliard by měla směřovat do infrastruktur.

Evropská komise, se kterou ministerstvo přípravy konzultuje, upozorňuje, že nestačí vydat třetinu peněz na projekty napomáhající boji proti klimatickým změnám a pětinu na digitalizaci, ale že tyto dvě priority musí prostupovat všemi navrhovanými pilíři.

Čtěte také

Miliardy z Modernizačního fondu dostanou firmy, které spalují fosilní paliva. Omezuje to soutěž, varuje právnička

Evropská komise bude mít dva měsíce na to, aby národní plán prostudovala a poslala ho dál radě ministrů EU, která ho schválí ve čtyřtýdenní lhůtě. Pokud tedy všechno půjde dobře, měla by práce skončit v červenci, takže už v srpnu by česká vláda mohla žádat o první peníze – takzvané předfinancování, a to ve výši 13 procent z celkové sumy. Tyto prostředky umožní nejen rozjet nové projekty, ale nasypat peníze i do těch, které už běží, pokud splňují podmínky.

Tato retroaktivita, sahající až do února 2020, umožní rychlejší přísun peněz pro strádající ekonomiky, což je hlavním smyslem této evropské operace. O další peníze budou státy žádat v půlročních intervalech, a musí sebou hodit – finanční závazky na 70 procent přiděleného částky musí být uzavřeny do konce roku 2022, zbytek pak o rok později.

A čerpání skončí už v roce 2026, což znamená, že projekty, zejména do infrastruktur, budou pod značným časový tlakem.

Nový nástroj okamžité pomoci

Evropská komise opakovaně připomíná, že fond obnovy v celkové výši 750 miliard eur byl schválen loni v létě na nejvyšší úrovni jako mimořádný a co nejrychlejší impuls pro evropské ekonomiky, které se dostaly kvůli pandemii do červených čísel. Obsahuje rámcové parametry pro nápravu nejvíce postižených sektorů včetně zdravotnictví, ale také investic do zelených projektů a do digitalizace.

Právě proto, že jde o složité cvičení a úplně nový finanční nástroj, nabídla evropská exekutiva každé zemi individuální pomoc při jeho přípravě. Mohli bychom tedy předpokládat, že konečné verze národních plánů budou už natolik v souladu s požadavky relevance, účinnosti a koherence, aby nehrozilo jejich zamítnutí, protože tím by se celý obrovský investiční projekt dál zdržel – což samozřejmě nikdo nechce.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

A ještě jedna věc – česká vláda potvrdila, že nemá zatím zájem o tu část evropského fondu, kterou představují výhodné půjčky; pro Česko je tam vyčleněno 15 miliard eur. Ve chvíli, kdy vláda zvyšuje návrh letošního rozpočtového schodku na půl bilionu korun, by měla jak Evropské komisi, tak vlastní veřejnosti vysvětlit, v čem spočívá nevýhodnost této evropské nabídky.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu