Karel Barták: Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy

Druhým souputníkem je pak SPD, která se na evropské úrovni hlásí k ultrapravicovým Evropským konzervativcům a reformistům.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Proč to nakonec nestačilo

Takto složená vláda bude, alespoň na papíře, nejpravicovější a nejradikálnější v celé Evropské unii. V Evropské radě usedne po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica v Babišově osobě další kverulant a potížista.

Evropská média od dnešního rána ostatně hlásí, že významně posiluje blok nacionalistických a protievropských stran uvnitř EU, který učiní rozhodování na evropské úrovni obtížnějším a oslabí evropskou podporu napadené Ukrajině. „Další bolehlav pro EU,“ hlásí server Politico.

Nedůvěryhodný partner

Nejzávažnější a nejsledovanější bude určitě posun české politiky právě v oblasti bezpečnosti a obrany. Všechna západní média dnes píší, že se Babiš chystá zastavit českou koordinaci nákupu munice pro Ukrajinu a zpochybňuje závazek zvyšovat vojenský rozpočet učiněný v rámci NATO.

Čtěte také

Jan Vávra: Volby 2025. Češi si zvolili slovenského spasitele

Na druhé straně připomínají, že Babiš si sice rozumí s Orbánem i a Ficem, není však úplně ze stejného těsta. Podle rakouské agentury APA není a priori proruský a bude spíše pragmatický, i když hodně záleží na tom, co bude muset slíbit svým případným koaličním partnerům.

S těmi se naopak už předem shodne na několika červených čarách vůči EU, které nevěští nic dobrého. Odmítá převést do českého právního řádu jak směrnici zavádějící druhou generaci emisních povolenek ETS 2, tak evropský migrační pakt, obě řádně schválení na úrovni EU všemi členskými státy i Evropským parlamentem.

Znamenalo by to porušit základní pravidla fungování unie a vystavit se masivním postihům. Dlužno říct, že něco takového žádná země zatím neudělala, ani Maďarsko, ani Slovensko.

Čtěte také

Petr Honzejk: S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause

V prvním případě jde o zákon, který zdražuje používání fosilních paliv pro dopravu a vytápění. Z vybraných peněz vytváří sociální fond, který neutralizuje sociální dopady této daně; pro Česko je v něm pamatováno 50 miliardami korun.

Migrační zákon pak znamená bezprecedentní zpřísnění evropské migrační a azylové politiky EU a v podstatě odpovídá všemu, co Česko v této oblasti od unie kdy chtělo. Přesto ho všechny tří strany budoucí pravděpodobné koalice nechtějí.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Pokud se Babišova příští vláda rozhodne jít touto cestou, promrhá politický kapitál, oslabí významně postavení Česka v EU a také své vyjednávací pozice při rozhodování o mnoha dalších důležitých věcech, včetně příštího sedmiletého rozpočtu. Nebude pro většinu evropských vlád důvěryhodným partnerem, protože partneři vyjednávají, hádají se, domlouvají kompromisy, neodmítají však respektovat již kolektivně schválená rozhodnutí.

České volby nicméně přinesly z hlediska Evropy i jednu dobrou zprávu – do parlamentu se nedostalo hnutí Stačilo, které jediné rozhodně požadovalo referendum o vystoupení Česka z EU i z NATO a nestydělo se za otevřeně proruské postoje. Rýsující se koalice s hegemonem ANO velmi pravděpodobně nic takového nechystá. Evropa si může tedy také oddechnout – mohlo to být ještě horší.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz