Kardinálové v židovských lavicích

24. září 2010

Náboženství je v dnešní době nesmírně důležitým společenským i politickým činitelem. Náboženské přesvědčení stojí u kořenů mnohých konfliktů, víra má ale také schopnost násilí překonávat a tlumit.

Osvícenská iluze o světě bez náboženství, k němuž díky vědě jednou dospějeme, se rozplynula. Zkušenost 20. století navíc ukázala, že mezináboženský dialog se musí stát neoddělitelnou součástí moderního světa - v zájmu jeho přežití. V posledních dnech se na poli mezináboženského dialogu odehrály dvě zajímavé události, o nichž stojí zato se dozvědět víc.

Od 19. do 22. března se ve španělské Seville konal již druhý "Celosvětový kongres imámů a rabínů pro mír" (World Congress of Imams and Rabbis for Peace) pod záštitou francouzské nadace Hommes de Parole. Sto dvacet muslimských a židovských duchovních diskutovalo za přítomnosti osmdesáti odborníků a křesťanských teologů o aktuálních problémech a citlivých otázkách židovsko-muslimských vztahů. Kongresu se účastnili především imámové ze západních zemí, z Afriky a z Palestiny, nebyl mezi nimi nikdo z tradičnějších islámských států na Arabském poloostrově. Naopak hojně byli zastoupeni vrchní rabíni z mnoha evropských zemí a z Izraele. Pracovní skupiny vydaly celkem 49 doporučení, jež by se dala shrnout do tří hlavních bodů.

Imámové a rabíni vyjádřili podporu mezináboženským vzdělávacím programům zacíleným především na zvýšení informovanosti dětí a mládeže. Dialog a porozumění pro odlišná náboženství je podle nich nutné vštěpovat již v raném věku. Dále se vyjádřili pro opatrné čtení a reinterpretaci některých pasáží z posvátných knih obou náboženství. Rabíni a imámové se vyjádřili pro takový výklad komplikovaných pasáží, jímž by nebylo možné omluvit diskriminaci a násilí páchané ve jménu víry. Duchovní chtějí náboženské texty číst v perspektivě "vhodné pro rozvoj", tedy ne doslovně, ale jako živé, vyvíjející se dědictví. Účastníci kongresu vyzvali také k větší angažovanosti duchovních vůdců v otázkách mezináboženského dialogu - ti, jimž záleží na míru, by měli dávat svoje přesvědčení výrazně najevo, a to jak mezi věřícími, tak v médiích.

Kardinál Lustiger a rabín Avi Weiss

Jediná významnější slovní roztržka mezi imámy a rabíny se odehrála během diskuse ohledně postavení Svaté země. Imám z Gazy protestoval proti rabíny prosazovanému oddělování politických a náboženských problémů. V jeho působišti jsou politické a náboženské konflikty velmi úzce propojené. V závěrečném prohlášení účastníci přesto zdůraznili, že judaismus a islám nejsou podle jejich názoru v inherentním konfliktu, a vyjádřili odhodlání přispět k nápravě pokřiveného obrazu obou náboženství v očích těch druhých.

Jakkoliv zajímavé a podnětné mohou být kongresy podobné tomuto, přece jsou jenom prvním krokem, u něhož není možné zůstat; jinak se symposia změní na sedánky liberálně smýšlejících intelektuálů odtržených od náboženského přesvědčení "věřících mas" (i to se bohužel stává). Po deklaraci musí následovat akce, někdy třeba i kontroverzní - k takové akci se nedávno odhodlala newyorská rabínská škola "Chovevej Tora" (hebr. "milovníci tóry", tedy židovského náboženského učení). Ta na vyučování pozvala skupinu katolických biskupů a kardinálů, kteří se v New Yorku jako čestní hosté účastnili Světového židovského kongresu. Členem delegace byl také francouzský kardinál Jean-Marie Lustiger, jenž se narodil v roce 1926 v židovské rodině, ve čtrnácti letech byl pokřtěn, dodnes se však hlásí ke svému původu. Jeho maminka zahynula v koncentračním táboře. Doprovázeli ho ostřihomský arcibiskup kardinál Péter Erdő a několik dalších francouzských biskupů. Společně se studenty rabínské školy studovali pasáž talmudického traktátu Berachot věnovanou modlitbě.

Podle vedoucího školy, rabína Avi Weisse, proběhlo setkání v přátelské a tolerantní atmosféře. Návštěva však vyvolala určitou kontroverzi, a to v židovské náboženské komunitě. Podle Talmudu totiž Židé nesmějí "učit tóru" Nežidy; tento zákaz však bývá s ohledem na historické okolnosti (kruté pronásledování ze strany křesťanů) interpretován různě. Někteří věřící Židé si myslí, že křesťanům, kteří pokorně žádají o uvedení do rabínského práva, by to mělo být do určité míry umožněno - školy by však podle nich neměly Nežidy ke studiu tóry přímo vybízet, jak se to stalo v případě katolických biskupů. Škola "Chovevej Tora" podle nich zašla příliš daleko a překročila hranice ortodoxního judaismu. Pro některé je problémem taky osoba kardinála Lustigera, jenž je z židovského pohledu vlastně "odpadlíkem od víry".

Řešení této otázky je už na Židech samotných. Ať bude výsledek jakýkoliv, důležitost této události neumenší. To, co bylo ještě před několika desetiletími nepředstavitelné, se stalo skutečností: vysocí hodnostáři organizace, jež byla ve středověku největším nepřítelem Talmudu a spálila obrovské množství drahocenných knih židovské nauky, dnes usedají k těm samým stránkám, aby z nich čerpali poučení a aby se skrze ně naučili větší toleranci.

autor: Milan Žonca
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.