Kanadští vědci vypěstovali vajíčka z kůže

24. září 2010

Tým kanadských biologů vypěstoval v laboratoři vajíčka prasete z buněk kůže vyvíjejících se prasečích plodů. Experiment je obrovským příslibem pro léčbu neplodnosti.

Už Shakespearův současník William Harvey pochopil, že se každý živočich rodí z vajíčka oplozeného spermií. V roce 1651 shrnul tento britský lékař svou neuvěřitelně jasnozřivou hypotézu do stručné glosy "Omne animal ex ovo" čili "Každý živočich je z vajíčka" v učeném traktátu Exercitationes de generatione animalium. Na Harveyem vytyčené zásadě se nic nezměnilo ani v době, která přivedla na svět ovci Dolly a další zvířecí klony. I pro tvorbu klonu potřebují vědci savčí vajíčko, i když bez spermie se v tomto případě obejdou. Dostatek vhodných vajíček je proto jedním z klíčových problémů, s kterým se tvůrci zvířecích klonů potýkají. V dohledné době by však mohli mít vajíček dost a dost.

Bioložka Julang Liová z kanadské University of Guelph představila nedávno na kongresu v Quebeku laboratorní tvorbu vajíček, která sice nevyvrátila 350 roků starou Harveyovu sentenci, ale pro odborníky znamenala těžký šok. Kanadský tým pěstoval v laboratoři buňky, z kterých se tvoří kůže na těle prasečího plodu, a donutil je k proměně v buňky nápadně podobné prasečím vajíčkům. Podrobnosti kultivačního postupu zatím halí tajemství, protože složení živných roztoků si nechali Liová a spol. patentovat. Tým čeká ještě hodně práce. Zbývá jim prověřit, zda takto získané buňky správně vyzrávají a především to, jak se buňky zachovají po oplození spermií.

Objev týmu z University of Guelph předznamenává zcela nové možnosti při léčbě neplodnosti. Vajíčko vědci vypěstovali z tzv. kmenových kožních buněk a ty se nacházejí i ve škáře pokožky dospělého člověka. Lékaři by proto v budoucnu mohli neplodným ženám pro početí dítěte vypěstovat vajíčka z buněk odebraných z kůže celkem jednoduchým zákrokem.

Velké vzrušení vyvolal kanadský objev i u vědců zabývajících se biotechnologiemi. Ti dovedou bez velkých potíží zasahovat do dědičné informace buněk pěstovaných z kůže plodu různých domácích zvířat. Pokud by se jim podařilo z takto geneticky pozměněných buněk vypěstovat vajíčko, mohli by je oplodnit v laboratorních podmínkách (tzv. ve zkumavce). Z takto vzniklého zárodku by se narodilo zvíře, které by zdědilo uměle pozměněnou dědičnou informaci po matce. Mohli bychom tak získávat například ovce, jež by díky cílenému zásahu do DNA produkovaly v mléce cenné léky pro humánní medicínu.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio