Kamila Pešeková: Zemřel poslední slovenský kardinál Tomko
Smrt kardinála Jozefa Tomka, který zemřel v Římě ve věku 98 let, nechala na Slovensku na chvíli zapomenout i na její hlubokou a táhlou vládní krizi. Není se čemu divit. Pokud někdo zásadním způsobem ovlivnil v posledních desítkách let dění ve slovenské katolické církvi, k níž se formálně hlásí většina obyvatel, byl to Jozef Tomko.
Byl posledním slovenským kardinálem a před několika lety také nejvýše postaveným slovenským duchovním ve vatikánských strukturách. Pocházel z vesnice Udavské na samém východě země.
Čtěte také
Po studiích teologie v Římě a následném kněžském svěcení se na přelomu 40. a 50. let nemohl z politických důvodů vrátit do Československa. A tak celý svůj další život působil ve službách církve v jejím ústředí v Římě.
Byl jedním z těch, kdo se na počátku 60. let zasloužili o vznik Slovenského ústavu svatého Cyrila a Metoda, který byl kolejí a jakýmsi centrem nejen pro slovenské studenty teologie. Že se mu její zřízení podařilo prosadit, bylo výsledkem jeho diplomatických schopností. Tehdy už existovala papežská kolej Nepomucenum, která se stala centrem pro české věřící.
Papež Jan Pavel II. ho jmenoval biskupem a v roce 1985 kardinálem. Zároveň ho ustanovil prefektem pro evangelizaci národů, tedy přeloženo do našich reálií, vatikánským ministrem zahraničí. Stal se tak historicky nejvýše postaveným Slovákem ve vatikánských strukturách a dosud ho zatím nikdo nepřekonal.
Kardinál Tomko podporoval studenty, kteří studovali v Římě. Zasloužil se ale také o to, že se do tehdejšího Československa dostalo nejrůznějšími způsoby velké množství samizdatů. Měl hlavní slovo ve výběru nových slovenských biskupů, kteří po sametové revoluci nastupovali do svých úřadů a často byl jejich světitelem.
Nablízku papežům
Byl to opět kardinál Tomko, kdo podle dobře informovaných zdrojů pravděpodobně obešel vatikánské instituce a prosadil do funkce trnavského arcibiskupa Roberta Bezáka. Když pak byl Bezák po několika letech z funkce odvolán, což otřáslo slovenskými katolíky, byl Tomko rozčarován, protože to s ním nikdo nekonzultoval. Nicméně podle Bezáka ho kardinál Tomko označil za velké zklamání. Souviselo to patrně s událostmi, jak Bezák svůj případ následně medializoval.
Čtěte také
I když po roce 1945 Jozef Tomko Slovensko pouze navštěvoval a nikdy tam už nežil, udržoval si po celý život velmi silný vliv na katolickou církev v jeho rodné zemi. Kritici mu vytýkají skutečnost, že sám sebe považoval za instituci a očekával podle toho patřičnou úctu. Znalci poměrů připouštějí, že vatikánská moc může člověka silně změnit, v takovém případě respekt automaticky vyžadují a očekávají. Těch, kteří tomu nepodlehnou, je jen hrstka.
Za velkou Tomkovu zásluhu bývá označováno, že v minulých letech navštívili Slovensko papežové daleko častěji než jiné země. Jenom Jan Pavel II. byl na Slovensku třikrát. V září 2021 tam na několikadenní poutní cestu zavítal i současný papež František. Tomko byl vždy nablízku.
V souladu s jeho poslední vůlí bude kardinál Jozef Tomko pohřben v Katedrále svaté Alžběty v Košicích.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Teolog: Církev si nyní nemůže dovolit plýtvání talenty, které by mohli představovat ženatí kněží
Eliminovalo by zrušení nebo zdobrovolnění celibátu sexuální násilí z řad katolických kněží? Debatují kněz Tomáš Petráček a filozof Petr Dvořák.
-
Role žen v církvi je důležitá pro papeže Františka, říká kancléřka Kolářová
„Ženy jsou teď v katolické církvi rovnocenné s muži-laiky,“ tvrdí kancléřka pražského arcibiskupství Marie Kolářová.
-
Šetrné zemědělství na vrácené půdě může církvi zlepšit pověst, míní odborník na životní prostředí
Zabaveno komunisty, vráceno státem. Jak církve hospodaří na znovu nabyté půdě? Odpovídá datový novinář ČRo Jan Boček a odborník na životní prostředí Vojtěch Pelikán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.