Kamila Pešeková: Zastropování cen na Slovensku budí rozpaky
Ke státům Evropské unie, které zastropovaly kvůli pokračující vysoké inflaci některé ceny, se zařadilo i Slovensko. Na rozdíl od Maďarska nebo Španělska se tak ovšem nestalo rozhodnutím vlády, ale z iniciativy obchodních řetězců.
Osm největších z nich si stanovilo hranice u cen některých potravinových výrobků. Jejich výši, stejně tak jako seznam konkrétních potravin, kterých se to týká, si určily firmy samy. Jde například o máslo, olej, mouku, bryndzu, ale třeba i pivo a víno.
Čtěte také
Z dlouhodobých statistik vyplývá, že výdaje slovenských domácností na potraviny a energie spolknou až polovinu všech příjmů. Podle posledních údajů Eurostatu je Slovensko druhou nejchudší zemí Evropské unie, životní úroveň dosahuje pouhých 67 procent úrovně průměru Evropské unie.
Na Slovensku se teď ale ukázalo, že nově zastropované ceny přitom nejsou nijak zvlášť výhodné, například u másla jde v přepočtu o 65 korun, u oleje o 75 korun. Na Slovensku je přitom dvojnásobná úroveň inflace, než je průměr v Evropské unii.
Čtěte také
Mnozí Slováci proto tvrdí, že zmrazené ceny nejsou vůbec výhodné. Stejné produkty jiných značek, které podobně regulované nejsou, se dají koupit levněji.
Na opatření reagoval antimonopolní úřad. Ten vyhýbavě uvedl, že zatím je předčasné hodnotit, jestli dochází dohodou na stropových cenách k omezení hospodářské soutěže. Připustil ale v obecné rovině, že jakákoli podobná úmluva může danou skutkovou podstatu naplnit.
Zopakuje chyby svého souseda
Růst cen na Slovensku byl v březnu 14,8 procenta, zatímco průměr EU je 6,9 procenta. Ceny v Rakousku jsou buď nižší, nebo stejné jako na Slovensku, přitom rakouské příjmy jsou násobně vyšší. Naopak v Maďarsku, kde je cena zastropovaná již delší dobu, nižší nejsou. Španělsko, které už krátce po vypuknutí války na Ukrajině zastropovalo cenu plynu, je na tom s inflací výrazně lépe než většina členských zemí Evropské unie.
Z toho je vidět, že ne všude vede cenový strop k očekávanému efektu a ke snížení životních nákladů obyvatel. Někdy se to může obrátit i v pravý opak a vést k nedostatku daného zboží, protože se regulovaně prodává za cenu, která neodpovídá tržní hodnotě výrobku. Tak tomu bylo i v dobách reálného socialismu, kde vedlo stanovení nízkých cen u zboží k jeho nedostatku, a to zase k podpultovému prodeji, případně k nejrůznějšímu kšeftování.
I tady může sloužit jako odstrašující příklad Maďarsko, které tímto způsobem regulovalo ceny pohonných hmot. Nakonec kvůli tomu byl nedostatek benzinu a nafty. Kdo si ale chtěl neoficiálně připlatit, mohl pohonných hmot mít, kolik potřeboval. Slovensko je tak na dobré cestě, kdy zastropováním cen jen zopakuje chyby svého souseda.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
