Kamila Pešeková: Vladimír Mečiar, ten který slovenské politice vštěpil silová řešení, slaví osmdesátiny

26. červenec 2022

Oddané až zfanatizované důchodkyně, které byly ochotné bojovat slovně, ale i fyzicky za svůj idol, to byly na Slovensku v 90. letech „babky demokratky“. Jsou neodmyslitelně spojeny s érou Vladimíra Mečiara, slovenského politika, trojnásobného premiéra a předsedy Hnutia za demokratické Slovensko (HZDS), který slaví v těchto dnech 80. narozeniny. Podnikový právník z Němšové se stal v roce 1990 ministrem vnitra – a to byl moment, kdy Mečiar vstoupil do politiky.

Od začátku ale budil pochybnosti, především kvůli autoritativnímu vystupování, hrubému vyjadřování, občas i kvůli fyzickým útokům na novináře nebo své odpůrce.

Čtěte také

Mečiar v roce 1992 domluvil s Václavem Klausem rozdělení Československa – i když začátkem 90. let byl ještě naopak zastáncem federace. Aby se pak hned v lednu 1993 stal prvním premiérem samostatného Slovenska a zároveň tak jedním ze zakladatelů státu. Období, kdy působil na nejvyšších místech v politice, je dnes označováno jako mečiarismus – jde o autoritativní a netransparentní způsob vládnutí, kdy probíhala divoká privatizace a prosazování vlastních lidí do všech možných sfér veřejného života. Ti mu pak byli zavázáni a šli mu na ruku.

Znepokojení nad tehdejším vývojem na Slovensku a jeho stále větší izolací vyjadřovala Evropská unie i USA, následkem čeho vstupovalo Slovensko do NATO o pět let později než Česko.

Ak nás nechcú na západe, obrátime sa na východ

Čtěte také

Na domácí scéně charakterizovaly toto období především velké a složité kauzy jako únos syna prvního slovenského prezidenta Michala Kováče, nebo tzv. Mečiarovy amnestie, které měly zaručit beztrestnost pro všechny pachatele únosu.

Mečiar také nikdy dostatečně nevysvětlil, z jakých prostředků zaplatil vilu Elektra v Trenčianskych Teplicích. Byl vždy proti lustracím a zpochybňoval jejich význam. Sám je ve svazcích StB uveden pod krycím jménem Doktor a podle slovenských médií měl dokonce donášet na Alexandra Dubčeka.

Ze zpětného pohledu se dá konstatovat, že Mečiar výrazně spoluovlivnil dobu, v níž působil, tedy 90. léta. Jeho obhroublost byla namířena proti intelektuálům, kteří se podíleli na sametové revoluci, takže proti Havlovi a Praze, stejně jako jejich bratislavským přátelům. Lid ho ale miloval a dokázal mu leccos odpustit.

Čtěte také

To, že nebral při rozhodování ohled na ostatní, vnímali mnozí jeho voliči jako výhodu, jako někoho, kdo v zemi „konečně udělá pořádek“. Mnozí se k němu upínali i proto, že se nedokázali v nových podmínkách demokracie a tržního hospodářství orientovat. On mluvil rázně, úderně a jasně a lidem tu orientaci dával.

Kompromis byl pro Mečiara nepřijatelný, to se projevilo u vzniku samostatného Slovenska: Kdo byl proti rozdělení federace, byl automaticky nepřítel – nejen Mečiara, ale i jeho hnutí a celého národa. Společnost tak nebývale rozděloval.

Základní pravidlo demokracie, tedy respektování jiného názoru, neuznával. A tím dal Slovensku do jeho základů něco, co tam zůstalo, cosi shnilého, co časem začalo páchnout stále víc a je cítit dodnes. Jde o sklony k silovým řešením.

Čtěte také

To můžeme pozorovat také u současných slovenských politiků, třeba u šéfa vládního hnutí OĽANO Igora Matoviče nebo také bývalého premiéra Roberta Fica. I z jejich pohledu jsou kompromisy něčím špatným, co oslabuje jejich vlastní moc. Fico dovedl systém založený Mečiarem k dokonalosti.

Dnes 80letý Mečiar žije v Dolnej Porube nedaleko Trenčína. V roce 2019 se neúspěšně pokusil o politický comeback. Rok předtím byly totiž zrušeny Mečiarovy amnestie, které kdysi vyhlásil. Spekulovalo se, že si chce znovu nějakým způsobem zajistit imunitu před možným trestním stíháním.

Komentátorka Kamila Pešeková

Za své činy a přešlapy se nemusel Vladimír Mečiar nikdy zodpovídat před soudem. Pro očistu veřejného života na Slovensku by to ale bylo prospěšné. Právě proto, že jde o jednoho ze zakladatelů samostatné Slovenské republiky.

S Vladimírem Mečiarem se pojí ještě jeho výrok, který potvrzuje rizika spojená s jeho působením v čele vlády: „Ak nás nechcú na západe, obrátime sa na východ.“ To řekl v době, kdy Slovensku kvůli němu hrozila mezinárodní izolace. Být dnes Mečiar ještě u moci, bylo by Slovensko na tom asi tak jako Lukašenkovo Bělorusko.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio