Kamila Pešeková: Slovensko vyhostilo ruské diplomaty kvůli špionáži. Moskva hrozí, Washington tleská

12. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velvyslanectví Ruské federace v Bratislavě

Nestává se často, aby na sebe Slovensko upozornilo na poli zahraniční politiky. Domácích starostí má víc než dost, možná i proto v diplomacii působí poněkud nevýrazně.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Najdou se ovšem i výjimky, jak ukazuje poslední krok Slovenska vůči Ruské federaci. Bratislava vyhostila tři ruské diplomaty pro podezření, že vykonávali výzvědnou činnost. Stalo se tak rázně a bez debaty o možných rizicích, na jakou jsme ve vztazích vůči Rusku zvyklí z českého prostředí. Premiér Igor Matovič národu na Facebooku vysvětlil, že „jsou chvíle, kdy i přátelům je potřeba určit čáru“. Dodal, že Slovensko je svrchovaným státem, ne banánovou republikou.

Čtěte také

Celý případ souvisí se zneužitím víz Slovenské republiky. Na slovenském konzulátu v Petrohradu je měl získat ruský státní občan, který ale vystupoval pod falešnou identitou. Díky slovenským vízům se pak dostal na území Německa, kde se měl podílet na vraždě Gruzínce, ke které došlo v Berlíně v srpnu 2019. Podle informací z Německa zodpovědnost za vraždu nesou ruské tajné služby.

Na krok Slovenska Rusko reagovalo tím, že pohrozilo odvetnými opatřeními. Mluvčí americké diplomacie naopak uvedla, že Spojené státy americké za tento krok „Slovensku tleskají“.

Konec nadstandardních vztahů

Pro samotné Slovensko má celá událost ještě další význam. Začalo se nejen nahlas mluvit o tom, že velvyslanectví Ruska v Bratislavě je předimenzované. Odhaduje se, že až třetina jeho zaměstnanců nevykonává ve skutečnosti běžnou diplomatickou činnost. Mimořádný význam má vyhoštění ruských špionů i proto, že Slovensko postupovalo jako sebevědomá a svrchovaná země, která si je vědoma své západní orientace. To nebylo na Slovensku vždycky samozřejmé.

Čtěte také

Minulá vládní koalice se snažila pěstovat s Ruskem nadstandardní vztahy. Bývalý předseda parlamentu Andrej Danko do Ruska jezdil rád a často. Dokonce se dát říct, že směrem k Moskvě razil svou vlastní zahraniční politiku. Odměnou mu za to bylo pozvání k účasti na vojenské přehlídce při příležitosti Dne vítězství. Bývalý premiér Robert Fico měl také velký zájem na dobrých vztazích s Ruskem, například v kauze Skripal, kdy jiné evropské země přistoupily k vyhoštění ruských diplomatů, Slovensko tak neučinilo.

Po parlamentních volbách v únoru 2020 deklarovaly všechny čtyři strany nové vládní koalice prozápadní orientaci Slovenska. Jako by to tehdy zpečetila skutečnost, že novým šéfem diplomacie se stal dosavadní slovenský velvyslanec ve Spojených státech Ivan Korčok.

Slovanská sounáležitost

Teď vláda proměnila své tehdejší deklarace v jasné gesto a může očekávat, jaká bude reakce Moskvy. Stejně tak, jak na očekávané vyhoštění slovenských diplomatů zareaguje domácí veřejnost. Pošilhávání směrem do Ruska je totiž částí slovenské společnosti tradičně bráno jako projev sounáležitosti s největším slovanským národem.

Takovéto hlasy nenajdeme pouze na postkomunistické levici, ale i mezi mnohými bytostnými katolickými konzervativci, pro které je všechno, co přichází ze Západu, synonymem zkaženosti.

Kamila Pešeková

Kremelští političtí ideologové tohle vědí a budou i dál různými způsoby zkoušet, jak dlouho slovenská jednota vydrží, a házet případné návnady. Neušlo jim totiž, že po Andreji Dankovi zasedl v čele parlamentu předseda strany Sme rodina Boris Kollár. A k jeho mezinárodním politickým partnerům nepatří nikdo jiný než Marine Le Penová a Matteo Salvini, dva největší lobbisté Putinova Ruska v současné Evropské unii.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související