Kamila Pešeková: Slovensko 2021 – boj s covidem, nedůvěra ve vakcíny a zmatky Igora Matoviče

24. prosinec 2021

Slovensko má za sebou velmi těžký rok. Boj s koronavirem byl hlavním tématem veřejného prostoru. Pandemie byla zdrojem mnoha nedorozumění, která oslabovala fungování vládní koalice, a na jaře se stala i příčinou její hluboké krize. Skončila rošádou v čele vlády, kdy premiéra Igora Matoviče nahradil ministr financí Eduard Heger a Matovič naopak zaujal jeho místo v čele ministerstva financí.

Krizi odstartovalo březnové rozhodnutí tehdejšího premiéra Matoviče používat na Slovensku nejenom vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou, ale očkovat také ruskou vakcínou Sputnik V.

Čtěte také

Matovič ovšem tak zásadní rozhodnutí udělal na vlastní pěst, aniž by mu to schválila vláda, většina ministrů o tom dopředu ani nevěděla. Kauza Sputnik ukázala, že se v rámci koalice vůbec nekomunikuje, a pokud vůbec, tak jen přes sdělovací prostředky. Rozpad vlády, po kterém by pravděpodobně musely následovat předčasné volby, se podařilo zažehnat. Ale chatrný mír, který byl uzavřen, hrozí při sebemenším problému skončit. A těch nebylo za uplynulých dvanáct měsíců na Slovensku málo.

Jeden z hlavních spočíval v tom, že okolo očkování i samotné nemoci covid-19 se objevil velký počet falešných zpráv, kterým relativně velké množství Slováků uvěřilo. Projevilo se to tím, že do konce roku 2021 se podařilo naočkovat pouze 50 procent obyvatel. To je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii, když pouze Rumunsko a Bulharsko jsou na tom hůř. Přitom celkový počet obětí od začátku pandemie přesáhl 16 tisíc.

Papež Slováky sjednotil

Čtěte také

Chaos a zmatky okolo boje s covidem na Slovensku neskončily ani poté, co Matovič už nebyl premiérem. Naopak, v roli šéfa rezortu financí přišel s několika nápady, jak na Slovensku zvýšit velmi nízký zájem o očkování. Zorganizoval očkovací loterii, tedy slosování občanů, kteří absolvovali vakcinaci. Losování se vysílalo v televizi v jednom z nejatraktivnějších vysílacích časů a dosahovalo vysoké sledovanosti – ale neprokázalo se, že by zájem o očkování zvýšilo.

Podobným způsobem vypumpoval Matovič státní pokladnu finančními bonusy pro důchodce, kteří absolvovali třetí dávku. Jeho chaotické a zároveň vůdčí působení ve slovenské vládě ani trochu nepřispělo k její stabilitě. Potvrdilo se tak, že z dobrého opozičního aktivisty, kterým Matovič před vítězstvím ve volbách byl, se po jmenování premiérem nebo ministrem nestane hned automaticky seriózní státník. Skoro by se dalo prohlásit, že Matovič se za dva roky v nejvyšších vládních funkcích tomuto ideálu ani trochu nepřiblížil.

Čtěte také

Naopak Matovičův odvěký rival, už skoro pozapomenutý expremiér Robert Fico, pro sebe našel novou roli tribuna lidu. Využil k tomu chyb vlády při boji s pandemií, což zase nebylo až tak těžké. Zařadil se po bok zpochybňovačů covidu a vakcín. Od druhé poloviny roku začal organizovat po celém Slovensku protestní shromáždění, kde mobilizoval proti vládě a žádal vypsání předčasných voleb. Pro Fica to byla vítaná záminka, jak odvrátit pozornost od policejního vyšetřování jemu blízkých lidí.

Například podnikatele Norberta Bödöra. Jeho jméno se stalo dalším symbolem prorůstání policie a byznysu, hned vedle Mariana Kočnera, který si podle policie a speciální prokuratury objednal vraždu novináře Jána Kuciaka. Bödör měl přes své vazby na někdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara silný vliv na policii. Firmy, které založil, tak nadprůměrně často získávaly veřejné zakázky, které byly placeny z evropských fondů.

Čtěte také

Rozmotávání hustých sítí vzájemných vazeb stále ještě neskončilo a pravděpodobně ještě nějakou dobu potrvá. I proto, že i v rámci policie a bezpečnostních složek jsou nejrůznější vlivové skupiny, které jdou velmi často proti sobě. Ukázalo se to i v uplynulém roce, když jednu dobu skončili ve vazbě mnozí elitní policejní vyšetřovatelé i šéf slovenské civilní kontrarozvědky. U občanů, kteří byli podobnými informacemi zahlcováni ze všech stran, to muselo vyvolat akorát zmatek a ztrátu důvěry ve stát a jeho instituce. I kvůli všeobecně rozšířené představě, že na každého se něco najde a nikdo nemůže být úplně čistý.

Pokud by se měla zmínit jedna událost, která aspoň na krátkou dobu nechala na Slovensku zapomenout na boj proti korupci nebo potíže s covidem a možná i na nějakou dobu sjednotila většinu národa, tak to byla podzimní návštěva papeže Františka. Slovensko bylo po Iráku druhou ze tří zemí, kam hlava katolické církve v roce 2021 zavítala.

Komentátorka Kamila Pešeková

Čtyřdenní pobyt měl dva vrcholné okamžiky. Jednak návštěvu sídliště Luník IX v Košicích, kde žije na pokraji města převážně romské obyvatelstvo. Druhým bylo řešení případu bývalého trnavského arcibiskupa Roberta Bezáka, kterého odvolal Františkův předchůdce, papež Benedikt XVI., za dosud ne zcela jasných okolností. Bezák sloužil spolu s papežem i ostatními slovenskými biskupy závěrečnou mši během posledního dne návštěvy na poutním místě Šaštín, což se rovnalo jeho faktické rehabilitaci.

Nejenom Slovensko, které bude pravděpodobně s covidem zápolit i během nadcházejícího roku, dosud čeká na podobný happy end.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio