Kamila Pešeková: Slovensko 2019 a první prezidentka v historii země

1. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová

Nejzásadnější událostí na Slovensku byla v roce 2019 volba nové hlavy státu.

Po prvním kole, kdy ještě nebylo jasné, kdo se stane prezidentem, dali Slováci najevo, že chtějí jasné proevropské směřování země. Poslali tak do rozhodujícího kola dva kandidáty, kteří právě takovou orientaci slibovali.

Čtěte také

Už průběh předvolební kampaně naznačoval, že šance, že volby povedou ke skutečným změnám, je tentokrát velká. Jeden z uchazečů, Robert Mistrík, totiž odstoupil z předvolebního boje ve prospěch další z kandidátů, právničky a občanské aktivistky Zuzany Čaputové.

To bylo samo o sobě pozoruhodné, protože takováto gesta nebyla v předchozích letech ve slovenské politice častá. Právě Čaputová se díky tomu dostala do druhého kola, kde se utkala s Marošem Šefčovičem, kandidátem za stranu Smer a eurokomisařem z Bruselu. Nakonec Čaputová získala 58 % hlasů a stala se tak první prezidentkou v historii samostatného Slovenska.

Vyhrála tak zároveň kandidátka, která dosud stála mimo politiku, nad uchazečem spojeným s nejsilnější vládní stranou v zemi. Něco podobného se v minulosti podařilo i jejímu předchůdci v čele státu, Andreji Kiskovi.

Kauza Marian Kočner

Čtěte také

Čaputová opakovala, že slušnost není projevem slabosti, ale může být projevem síly. A i díky tomu se krátce po svém zvolení stala nejdůvěryhodnější političkou v zemi. Nová prezidentka se opatrně začala projevovat na domácí scéně.

Pomohla obnovit funkčnost ústavního soudu. Postavila se proti pokusům na omezování politické soutěže v zemi, když vetovala zákon, který měl zavést 50denní předvolební moratorium a zakázat tak zveřejňování průzkumů veřejného mínění skoro dva měsíce před volbami.

Čaputová vyhrála především díky tomu, že slovenská společnost toužila po změně fungování politiky. Tato touha se na Slovensku rozmohla po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Událost z února 2018 více nebo méně ovlivňovala veškeré politické dění na Slovensku.

Čtěte také

Občané země měli možnost během celého roku sledovat nekonečný seriál postupných odhalení systému, který v zemi vybudoval Marian Kočner, vlivný podnikatel s těsnými vazbami na špičky slovenské politiky, policie a justice. Právě on byl spolu s dalšími třemi lidmi obviněn z vraždy obou mladých lidí. Policii se podařilo zajistit Kočnerův mobilní telefon, díky tomu se objevovaly ve slovenských médiích přepisy jeho tajné komunikace.

Slovenská veřejnost byla mnohokrát šokovaná tím, co všechno dokázal ovlivňovat, jak velmi je korupce prorostlá do všech sfér společnosti. Ke konci roku pak speciální soud v Pezinku stanovil termín hlavního líčení s Kočnerem a dalšími osobami, které mají v nějaké formě podíl na smrti Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Má k němu dojít v lednu 2020.

Na první pohled by se mohlo zdát, že události okolo Kočnera a jeho vazby na dosud nejsilnější vládní stranu, sociálnědemokratický Smer, by měly teoreticky nepřímo pomoct současné demokratické opozici na Slovensku. Mohla by pak zvednout ze země téma korupce a důvěryhodnosti a získat do rukou hlavní argument, proč by ji měli nespokojení občané volit a dát jí přednost před stranou Smer.

Kamila Pešeková

Jenomže namísto toho reálně hrozí, že opoziční strany dál mezi sebou povedou své malicherné války, kdo z nich je tím hlavním, a zcela pak ztratí ponětí o širších souvislostech. V jejich řadách chybí zkrátka nějaký další Robert Mistrík, který by dokázal ve správnou chvíli v zájmu ostatních ustoupit stranou, jak to kdysi udělal v případě pozdější prezidentky Čaputové.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio