Kamila Pešeková: Slovenské referendum o americké základně, která neexistuje, ani se neplánuje
Nedávné komunální a regionální volby na Slovensku přinesly několik zpráv. Především, až na několik výjimek uspěli všichni dosavadní župani čili šéfové vyšších územních celků. Stalo se tak bez ohledu na to, jestli měli blízko k celostátní vládě nebo pocházeli ze stran, které jsou vůči ní v opozici. Údržbu okresních silnic, provoz regionálního školství a zdravotní péče lze dělat buď dobře, nebo špatně, na nějakou ideologii není prostor.
Skutečnost, že většina krajských vlád obhájila své mandáty, dokládá, že občané s nimi byli v zásadě spokojeni.
Čtěte také
Také ale přinesly výsledek, nad kterým zůstává rozum stát, jako bylo referendum ve městě Sliač na středním Slovensku. V jeho blízkosti, ale mimo katastr města, se nachází jedno ze dvou velkých vojenských letišť v zemi.
Plebiscit se točil okolo otázky, zda občané souhlasí se vznikem americké vojenské základny. Referenda se zúčastnilo 37 procent voličů, je tedy neplatné, protože k uznání výsledku je potřebná 50procentní účast. Pozoruhodné ale na tom je, že v Sliači se žádná americká základna neplánovala a neplánuje. Takže celé hlasování bylo o něčem, co není reálné. Jde o výsledek zastrašování extremisty, uvedl k meritu celé akce ministr obrany Jaroslav Naď.
Neschopnost kritického myšlení
Primátorka Sliače, kterou mimochodem voliči znovu potvrdili ve funkci, prohlašovala, že její spoluobčané už mají dost cizích vojsk na svém území. Kdysi tam byly sovětské stíhačky, proto pro ni byly nepřípustné i ty americké. Nikdo z voličů zjevně nezpozoroval, že primátorka argumentuje zcela mimo realitu, americká armáda se v Sliači jednoduše nenachází.
Čtěte také
Informaci o plánované americké základně si „někde přečetla“. To jenom potvrzuje dlouhodobé zkušenosti, že relativně vysoký počet slovenských občanů má sklon věřit neověřeným zprávám. Projevují neschopnost kritického myšlení a jsou tak lehce manipulovatelní.
V kontextu sliačského referenda je možné s určitým uspokojením konstatovat, že při slovenských regionálních a komunálních volbách propadli extremisté. Nejde jenom o fašisty z Kotlebovy Ľudové strany Naše Slovensko, ale i o projekty politiků, kteří se kdysi od Kotleby odštěpily. Pravděpodobně si vzájemně přetahovaly voliče.
Při pohledu na zisky jednotlivých slovenských stran lze konstatovat, že největším úspěch zaznamenalo opoziční uskupení Hlas Petra Pellegriniho. Získalo nejvyšší počet starostů a primátorů, takže se může označit za vítěze voleb. Dosáhlo jich i díky tomu, že dva roky po svém založení si mezitím stihlo vybudovat v celé zemi regionální struktury.
Potvrdily se tak i průzkumy veřejného mínění, které dlouhodobě ukazují vysokou popularitu pro Pellegriniho. Pro stranu bývalého slovenského premiéra to je dobrým příslibem i pro volby celostátní, kde se už také řadu měsíců drží na první pozici v průzkumech.
Pro menšinovou vládu premiéra Eduarda Hegera tak nakonec skončily regionální a komunální volby lépe, než mohla po chaosu vyvolaném dva měsíce trvající vládní krizí čekat. Dobrý výsledek Pellegriniho Hlasu ovšem pro ni musí být varováním.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
