Kamila Pešeková: Slovenské opozici nezbývá nic jiného, než vyjít do ulic

15. srpen 2024

Slovensko si ani během léta nemůže stěžovat na okurkovou sezónu a nedostatek událostí. Bratislavou ve dvou dnech po sobě prošly dvě velké demonstrace. Obě měly stejný cíl, vyjádřit nesouhlas s kroky současné vlády, především s tím, jakým způsobem vede svůj resort ministryně kultury Martina Šimkovičová.

Ta odvolala Matěje Drličku z funkce ředitele Slovenského národního divadla a Alexandru Kusou z vedení Slovenské národní galerie. Vzápětí vznikla na internetu petice za odvolání ministryně, kterou zatím podepsalo více než 180 tisíc lidí.

Čtěte také

Podpora slovenským umělcům zazněla i z České republiky, konkrétně od Zdeňka Svěráka, Jiřího Suchého nebo Jana Hřebejka. Dalších 150 umělců ze zahraničí podepsalo otevřený dopis ministryni kultury, ve kterém pochybují o důvěryhodnosti kulturních institucí po ministerských zásazích.

Ministryně, i když jde o bývalou moderátorku soukromé televize, se médiím vyhýbá, s výjimkou těch dezinformačních. Proč tomu tak je, se můžeme jen dohadovat. Asi ale nebudou příliš daleko od pravdy ti, co tvrdí, že Šimkovičová má strach z nepříjemných novinářských dotazů.

Žádné zmírnění nenastalo

Ona sama vysvětluje personální změny tím, že jako ministryně má právo si jmenovat do vysokých funkcí lidi, se kterými se jí bude dobře spolupracovat a vůči kterým má důvěru.

Čtěte také

Její kroky ale spíše připomínají čistky, kdy odborníky nahrazuje těmi, kteří jí jsou sice oddaní, ale odborně nekompetentní. Jakoby si současná vláda neuvědomovala, že má zodpovědnost za celou zemi, není tu na věky a jednou bude muset složit účty vůči všem občanům.

Na demonstraci, na kterou v Bratislavě uprostřed letních dovolených přišlo 18 tisíc lidí, výjimečně reagovala také slovenská vláda, která jindy protivládní demonstrace přehlíží. Ministři Ficovy vlády protestní aktivy občanů odmítli s tím, že právě v této atmosféře může vyrůst nový atentátník podobný tomu, který v květnu v Handlové střílel na Roberta Fica a přivodil mu těžká zranění.

Čtěte také

Znovu také vytáhli argument, že lidé, co vyšli do ulic, se nedokázali smířit s tím, že jejich kandidáti v krátkém sledu prohráli při parlamentních a prezidentských volbách.

Opozice skutečně krátce po atentátu ubrala na razanci, když zaujímala stanovisko k politice vlády. Jenomže z druhé strany žádné zmírnění nenastalo, právě naopak, koalice pokračovala v původním plánu získat maximum kontroly nad státem a jeho institucemi. Z jejího pohledu by bylo ideální, pokud by jí přitom nikdo neoponoval a nepřekážel a už vůbec ne současná opozice.

Kamila Pešeková, Český rozhlas

Podle představ vlády se má opozice projevovat pouze v parlamentu, nikoli ale na náměstích. Jenomže v parlamentu opozici nikdo neposlouchá, nehledě na to, že koaliční většina ji tam může různými kroky, například formou zkrácených řízení, připravit o její právo se vyjádřit. I proto jí nezbývá nic jiného, než vyjít do ulic. Je proto dobrou zprávou, že na Slovensku je ještě dost těch, kteří ji v tom doprovází a kterým záleží na tom, kam se země ubírá.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.