Kamila Pešeková: Slováci mohou vidět v Bělorusku odraz vlastní historie
Slovensko začíná formou malých a postupných kroků provádět sebevědomou zahraniční politiku.
Není to tak dávno, co vyhostilo tři ruské diplomaty kvůli podezření ze špionáže. Nejnověji zaujala slovenská diplomacie jasné stanovisko k posledním událostem v Bělorusku. Znovu přitom vidíme souznění mezi hlavou státu a členy vlády.
Čtěte také
Prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila solidaritu s Bělorusy a odmítla násilí na těch běloruských občanech, kteří vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj názor v souvislosti se zmanipulovanými prezidentskými volbami. Nechala také nasvítit své sídlo v centru Bratislavy, Grasalkovičův palác, barvami historické bílo-červeno-bílé běloruské vlajky, která je již dlouho jedním ze symbolů demokratické opozice v zemi.
Za vládu se pak vyjádřil slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Podle jeho slov je situace natolik vážná, že se k ní vyjadřuje veřejně a kriticky představitel běloruské diplomacie. Byl to totiž právě běloruský velvyslanec v Bratislavě Igor Alexandrovič Leščeň, který se jako vůbec první vysoce postavený diplomatický zástupce Běloruska postavil na stranu opozice. Šéf slovenské diplomacie Korčok to označil za výraz odvážného a jasného postoje na podporu Bělorusů.
Dodávky levnějších energetických surovin
Bratislava také intenzivně koordinuje svá stanoviska s ostatními státy Visegradské skupiny čili Českem, Polskem a Maďarskem. Je to logické i proto, že právě státy střední a východní Evropy si před třiceti lety prošly podobnou zkušeností, když jejich tehdejší komunistické vlády padly mimo jiné i pod tlakem lidí, kteří svou nespokojenost s režimem vyjadřovali na masových demonstracích.
Čtěte také
Ze slovenského pohledu se nabízí ještě zajímavá podobnost. Kdysi se Slováci cítili být ve stínu větších národů – nejdříve maďarského a později českého – a podvědomě hledali svou vlastní cestu.
Ve srovnatelné situaci jsou dlouhodobě i Bělorusové. I oni byli po staletí součástí větších státních útvarů, zpravidla v roli podřízeného. Naopak období první nezávislosti pod ochranou Německého císařství trvalo pouze šest měsíců a skončilo v listopadu 1918. Aktuálně je jejich „větším bratrem“ Rusko, které se v posledních letech snažilo připoutat si Bělorusko těsněji k sobě například dodávkami levnějších energetických surovin nebo výhodnějšími úvěry.
To byla mimochodem vize, kterou autoritativní premiér Vladimír Mečiar odůvodňoval, proč se Slovensko v 90. letech chtělo orientovat na Rusko a nikoli na Evropskou unii. Pokud proto Slováci nyní podporují demokratizaci v Bělorusku, jako by tím tak trochu opakovali i své vlastní dějiny.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
