Kamila Pešeková: Seriály Iveta, Most a slovenský smysl pro humor
Říká se, že český a slovenský smysl pro humor jsou odlišné. Ne všichni Slováci rozumí české recesi kolem Járy Cimrmana. Stejně tak jako ne každý český divák nebo posluchač rozumí vtipům na adresu obyvatel ze Záhoří, kteří prý mluví spíš moravsky a mají dlouhé vedení. Lidi z východního Slovenska zase pronásleduje pověst, že jsou natolik temperamentní, že nejprve jednají a teprve potom přemýšlejí.
Rozdílnost povah ve slovenském národě nepřímo potvrdilo i odlišné vnímání slovenského televizního seriálu Iveta, který zkraje roku odvysílala jedna ze soukromých televizí.
Slovenská Iveta byla často srovnávána s českým seriálem Most. Zatímco český divák ocenil u Mostu vtipné hlášky, i když měly být vlastně kritikou poměrů místního mikrosvěta, případně politickou nekorektnost, mnoho slovenských diváků se cítilo vyzněním seriálu Iveta dotčeno.
Jakoby úplně zapomněli, že v něm jde o humor a o přehánění. Seriál přitom režíroval Jan Hřebejk a autorem scénáře byl Petr Kolečko. Tedy autoři, kteří jsou na Slovensku vnímáni jako záruka kvality.
Na východě nic není?
Čtěte také
Ústřední postavou seriálu je mladá dívka Iveta, která odejde z rodného Trebišova do Bratislavy. Vadí jí stísněnost východoslovenského města a také její bigotně věřící matka, která dělí svůj čas mezi práci v pekárně a návštěvu kostela. Iveta touží po práci modelky a po velkém světě slovenské metropole.
Jak to tak bývá, všechno se trochu zvrtne. Z lukrativní práce v modelingu se vyklube práce v nevěstinci. Ze spárů jeho majitele se vysvobodí díky tomu, že podnik přijedou vymlátit její přátelé z Trebišova, kteří tam vlastní – podobný podnik.
Nejhlasitěji se proti seriálu Iveta postavil primátor Trebišova. Napsal zcela vážně míněný protestní dopis, ve kterém požadoval, aby televize JOJ celou minisérii stáhla z vysílání. Podle jeho názoru uráží občany Trebišova způsob, jakým jsou popisovány místní poměry, což má negativní dopad na turistický ruch.
Čtěte také
Televize se tím ale nenechala ovlivnit a naopak oznámila, že připravuje další pokračování. Podle jiných hlasů ale seriál poukazuje na existující stereotypy, jaké mají mnozí Slováci vůči Romům nebo sexuálním menšinám, stejně tak ale i podporuje dosavadní rozšířený pohled na církev a obyvatele východního Slovenska. Většina postav seriálu navíc mluví východoslovenskými dialekty, což jenom podtrhuje jejich živelnost.
Na straně druhé se seriál těšil nejenom obrovské sledovanosti, ale vyvolal také celospolečenskou diskusi o životních podmínkách v regionu, který se nachází daleko od prosperující Bratislavy.
Téma má vlastně dlouhodobě i silný politický podtext. Stačí si připomenout, že bývalý dlouholetý premiér Robert Fico se kdysi vyjádřil o východním Slovensku nepříliš lichotivě slovy, že „na východě nic není“. Zároveň ale platí, že slib zvýšit životní úroveň a prosperitu tamních obyvatel patří k arzenálu všech politiků před volbami, včetně těch, co se budou konat na podzim.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
