Kamila Pešeková: Se svatým Vojtěchem proti bariérám v Evropě

Literární vědec a bývalý slovenský poslanec Peter Zajac (vlevo) obdržel mezinárodní Cenu svatého Vojtěcha za mír, svobodu a spolupráci v Evropě, kterou mu udělila Adalbertova nadace
Literární vědec a bývalý slovenský poslanec Peter Zajac (vlevo) obdržel mezinárodní Cenu svatého Vojtěcha za mír, svobodu a spolupráci v Evropě, kterou mu udělila Adalbertova nadace
0:00
/
0:00

Málokdo spojuje národy ve střední Evropě tak silně jako osobnost svatého Vojtěcha.

Svätý Vojtech, szent Béla, święty Wojciech, svatý Vojtěch, der heilige Adalbert – nejenom pro Slováky, Maďary, Poláky, Čechy, ale i pro Němce se jedná o jednoho z jejich nejvýznamnějších a nejoblíbenějších světců.

Svatý Vojtěch, patron Čechů i Poláků, se vrátí na Zelenou Horu u Nepomuku

Relikviář pro uložení třímilimetrové kůstky vyrobil sochař Václav Česák

Právě tam kdysi učinil jeden ze svých zázraků, když dokázal na vyprahlou zem přivolat déšť. Farníci si kousek Vojtěchova těla přivezou z Prahy. Relikviář pro uložení třímilimetrové kůstky vyrobil sochař Václav Česák.

Byl to misionář, který v 10. století šířil víru bez násilí, což bylo v té době výjimečné. Zároveň si uchovával nezávislost na mocných, když neváhal opustit pro spory s knížetem pražský biskupský stolec.

V duchu Vojtěchova učení o překonávání hranic uděluje německá Adalbertova nadace jednou za dva roky ocenění osobnostem středoevropského regionu, které právě v duchu zásad sv. Vojtěcha překonávaly hranice mezi národy.

V minulosti tak například ocenění získali Václav Havel, kardinál František Tomášek, Petr Pithart, stejně tak jako Tadeusz Mazowiecki, Ján Čarnogurský, František Mikloško nebo Helmut Kohl. Letošním oceněným je slovenský literární vědec Peter Zajac. Cenu převzal na Pražském hradě z rukou českého prezidenta Miloše Zemana.

Přežijí národy, které nejsou rozdělené

Peter Zajac organizoval v 80. letech bytové semináře, v roce 1989 patřil ke spoluzakladatelům slovenské Veřejnosti proti násilí a po osamostatnění Slovenska byl jedním z čelních odpůrců mečiarizmu. Zajac vždy považoval slovenskou identitu jako součást širšího evropského celku.

Děsí mě, jak lidé věří konspiračním teoriím. Společnost začíná být rozdělená, varuje poslanec

Policejní zásah na Hradčanském náměstí v Praze, kde se dnes konala hlavní demonstrace proti islámu

Někteří politici včetně premiéra a ministra spravedlnosti posypali hlavy policistů popelem za jejich postup během víkendových demonstrací a útoku na centrum Klinika. Policisté se hájí, že při rozsahu všech víkendových akcí zvládli situaci ještě dobře.

Letošní předávání ceny se neslo v duchu výročí pádu Berlínské zdi kdysi rozdělující evropský prostor na dvě části, které byly jedna vůči druhé nepřátelsky založeny. Po roce 1989 sice fyzické bariéry mezi západem a východem Evropy zmizely, ale bariéry v hlavách a vzájemné předsudky přetrvávají dodnes.

Dobře to je vidět u tématu, které v posledních několika letech znovu vrazilo klín do evropské jednoty, a tím je migrace. Peter Zajac ve svém děkovném projevu označil právě tento jev jako nebezpečný. A jako nebezpečné označil také šíření strachu z migrace.

Nové bariéry ale v posledních letech vznikly i v rámci jednotlivých národních společností. To platí i pro Slovensko, kde se podle Zajace loni na jaře po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky ukázalo, jak velký je příkop mezi vládou a občany. Tyto události slovenskou společnost rozdělily.

Je zajímavé, že Zajacova slova zazněla v přítomnosti českého prezidenta Miloše Zemana, který po dobu svého působení v politice k překonávání příkopů ve společnosti také příliš nepřispěl, mnohdy je naopak dál prohluboval.

Kamila Pešeková

Přitom je dlouhodobé rozdělení společnosti, kdy si každá její část žije sama pro sebe a o zbývající se vůbec nestará, velmi nebezpečné. Platí, že jedině národy, které nejsou rozdělené, zůstanou svobodné a přežijí. Pro mladé národy, jako je ten slovenský, to platí o to víc.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu