Kamila Pešeková: Paní Zuzana z Prešova a slovenský národní sport

17. srpen 2021

Měla to být zábava i motivace k očkování zároveň. Na Slovensku začala očkovací loterie, tedy soutěž, kde probíhá losování o odměny pro ty, kteří se nechali očkovat proti covidu-19. Jenže už první den soutěže ukázal, že je to nedomyšlený projekt. Jako by covidová loterie sama o sobě odrážela přístup a styl jejího iniciátora, ministra financí a do dubna 2021 ještě premiéra Igora Matoviče.

V neděli večer mohlo padnout až pět základních výher ve výši 100 tisíc eur, což je přepočtu asi 2,5 milionu korun. Nakonec se to podařilo jen jedné soutěžící.

Čtěte také

Podmínkou výhry je sledovat hodinové losování v televizi, kde se zobrazí heslo, které je třeba následně přečíst do telefonu. Smutně slavnou hrdinkou prvního losovacího večera se stala paní Zuzana z Prešova, která mohla vyhrát 400 tisíc eur poté, co tři lidé před ní nevyhráli.

Protože ale nevlastní televizi, sledovala pořad na internetu. Nestihla ale přečíst heslo ve stanoveném časovém limitu, protože internetové vysílání bylo oproti tomu normálnímu výrazně posunuté.

Pravidla jsou ale neúprosná: Kdo nestihne přečíst heslo ve stanoveném časovém limitu, má jako paní Zuzana smůlu. Z jejího osudu se stalo okamžitě téma na sociálních sítích. Skoro nikdo ale neřešil smysl loterie jako takový, ale jestli nejsou diskriminováni ti, kteří sledují soutěž na počítači.

Obcházet a zneužít

A tak namísto toho, aby Slovensko konečně pokročilo, pokud jde o přiblížení očkování občanům, řeší tak nepodstatnou věc, jako jsou fér, nebo nefér pravidla televizní losovací soutěže. Buď je celá soutěž šitá tak horkou jehlou, anebo v tom snad mohl být i určitý záměr a snaha odlákat pozornost od skutečného problému. Tím je klesající ochota slovenské veřejnosti podstoupit očkování.

Čtěte také

Především některé oblasti na východě země zůstávají pro vakcíny téměř jakoby nepřístupné. Zdaleka přitom nejde jen o romské osady, případně jiné vyloučené lokality. Tam se snaží neziskové organizace vyvracet obavy místních obyvatel z injekce a většinou se ukáže, že rozhovor s nějakou místní autoritou dokáže přesvědčit ostatní váhající.

Daleko větší problém ale představují lidé, kteří by měli být za normálních okolností imunní vůči falešným zprávám a konspiračním teoriím. Mnohdy se jedná i o vysokoškolsky vzdělané lidi. Očkování ale nedůvěřují, protože mají pocit, že se jim stát snaží vnutit něco proti jejich vůli. A čím je tento tlak ze strany úřadů větší, tím víc se může daná skupina uzavřít.

Čtěte také

Nedůvěra ve vakcínu tak může lehce přerůst v nedůvěru vůči celému státu a jeho institucím a přetrvat i doby, kdy už bude patřit pandemie minulosti. Neočkovaných je přitom až 57 procent Slováků, naopak kompletní vakcinaci má 38 procent (pro srovnání v Česku je očkovaných 54 procent).

Aktuální pandemická situace se přitom na Slovensku mírně zhoršuje. Země přešla od začátku týdne na nový covid automat, podle kterého devět okresů na východním Slovensku přechází do takzvaného režimu ostražitosti. Znamená to především určitá omezení na hromadných akcích. Proočkovanost je nízká na to, aby Slováci získali kolektivní imunitu.

Kamila Pešeková

Za úspěch považuje ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 50procentní vakcinaci u dospělé populace. Zároveň ale začíná uvažovat o povinném očkování pro vybrané skupiny obyvatel, například zdravotníků, učitelů, policistů a vojáků.

Podle Lengvarského je slovenským národním sportem něco obcházet nebo zneužít – uvedl to v souvislosti s dodržováním pravidel. I jednoduché nošení roušek se přitom občas dodržuje, ale často také ne. I to trochu připomíná loterii. Akorát že při tom nejde o finanční výhry, ale o hazardování se zdravím ostatních.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio