Kamila Pešeková: Odešel představitel československých charakterů Marián Labuda

8. leden 2018

Odchodem Mariána Labudy ztratila současná slovenská i česká kultura jednu ze svých výrazných osobností. I když to zní jako fráze, Labuda byl jedním z neoblíbenějších slovenských herců v celém bývalém Československu.

Ze všech jeho rolí si patrně každý okamžitě vybaví jeho řidiče Karla Pávka z Menzelova filmu Vesničko má středisková. Redukovat ho ale pouze na tuto komediální roli by neobsáhlo celý jeho herecký záběr.

Tento snímek, který byl v roce 1987 nominován na Oskara v kategorii nejlepší neamerický film, se s ním táhl celý život. Do Vesničky si ho prosadil Jiří Menzel, který vysledoval jeho talent při zájezdech slovenských divadel do Prahy.

V jednom z Labudových posledních veřejných vystoupení loni ve Slovenské televizi ho na dálku přes videoposelství pozdravil legendární Otík, tedy maďarský herec János Bán. Vyprávěl s dojetím, jak se Vesnička v Křečovicích u Prahy natáčela a jak se vytvářely osobní vztahy jednotlivých herců.

Během prvního natáčecího víkendu, kdy většina štábu odjela, přinesl János Bán Labudovi hruškovici. Po několika hodinách mu v dobré náladě Marián Labuda rozpačitě prozradil: „János, však sa neurazíš? Ja nemám rád Maďarov.“

Když nastala podobná situace i druhý víkend, Marián Labuda se opět omlouval, že se za to stydí a vysvětloval: „Dúfam, že sa ťa nedotklo, čo som ti minule povedal. Vieš, Maďarov nemám rád. Ale teba mám rád veľmi.“ Když končilo natáčení, opakovala se seance i třetí víkend. Po lahvi hruškovice se Marián Labuda přiznal: „János, ja som začal mať rád Maďarov!“

Zemřít v Čechách

Tato příhoda dobře vykresluje Labudovu osobnost. Pocházel z Hontianskych Němců z rodiny krejčího a tuto profesi si mimochodem pak často rád a velmi zasvěceně zahrál. I když byl z jednoduchých poměrů, dokázal se povznést nad místní předsudky a díky této životní moudrosti a přesahu se z něho stala silná - nejen herecká - osobnost.

Měl obrovské komické nadání, jeho humor byl velmi upřímný a často si dělal legraci sám ze sebe, z toho jak vypadal a jaké role ztělesňoval. I když neměl postavu Romea nebo pohádkového prince, vyzařovalo z něj velké charisma.

Vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, spoluzakládal a účinkoval v Divadle Na korze a později na Nové scéně. Nazpíval velké množství písní, účinkoval v pohádkách pro děti.

V české části federace byl známý díky filmovým rolím, v roce 1995 byl oceněn Českým lvem za vedlejší roli ve filmu Záhrada. Na Slovensku zazářil v divadelní hře Tiso. Toto monodrama vykreslilo složitost doby i osud kontroverzního slovenského prezidenta Jozefa Tisa. Patrně i díky tomuto Labudovu pojetí přestala být politikova postava tabu a začalo se o ní na Slovensku víc diskutovat.

Kamila Pešeková

V roce 2005 obdržel nejvyšší slovenské státní vyznamenání Pribinův kříž, později byl oceněn Cenou Karla Čapka za jeho přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Marián Labuda občas žertem říkával, že v Čechách je oblíbenější než na Slovensku, proto by měl v Čechách také zemřít. To se mu nesplnilo.

V reakci na Labudův odchod slovenský prezident Andrej Kiska uvedl: „My diváci jsme nikdy nemysleli na to, že jednou tady nebude. A zatím si to dokážeme jen těžko představit.“

autor: kap
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.